— Čís. 12506 —
458
Čís. 12506.
Usnesení poručenského soudu o způsobu dalšího vychování nemanželského dítěte, zejména o tom, zda se má věnovati studiím čili nic, víže sice poručníka, matku dítěte i dítě samo, nikoliv však jeho otce ani procesní soud v otázce, zda otec, jemuž byla původně uložena vyživovací povinnost rozsudkem, jest povinen hraditi zvýšené náklady za tuto výchovu.
(Rozh. ze dne 7. dubna 1933, Rv I 1804/31.)
Žalovaný jako nemanželský otec nezletilého žalobce byl rozsudkem uznán povinným platiti jménem výživného měsíčně 200 Kč na žalobce až do doby, kdy se bude moci samostatně živiti. Žalobce dostal za vyučenou jako strojní zámečník a poručenský soud svolil k návrhu poručníka, aby nezl. žalobce studoval na státní průmyslové škole v K. po dva roky z důvodu, že podle vyjádření poručníka a po informaci u ředitelství této školy má nezletilý pro studium vlohy, dobře prospívá a bude mu tím umožněna snažší a lepší existence pro budoucnost. Z toho dovozoval žalobce, že se majetkové poměry žalobcovy od doby rozsudku změnily, že učeň po vyučení nedostane místo a že jest nutno k zajištění existence, by vedle praktických nabyl i teoretických zkušeností odborných a že proto od 1. září 1930 navštěvuje s úspěchem státní průmyslovou školu v K. Vzhledem k tomu domáhal se žalobce žalobou, o niž tu jde, na žalovaném placení měsíčního výživného 500 Kč na místě dříve přisouzených 200 Kč. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nemanželské dítě má proti otci podle § 166 obč. zák. nárok na výživu, vychování a zaopatření přiměřené jeho jmění, nikoli však přiměřené jeho stavu (§ 139 obč. zák. anständiger Unterhalt, úsudkem z opaku). Poměr nemanželského otce k dítěti jest v podstatě poměrem dlužníka k věřiteli. Povinnost vyživovací trvá podle obdoby § 141 obč. zák. po tak dlouho, dokud dítě není s to, by se samo uživilo, a pomíjí — Čís. 12507 —
459
nadobro, jakmile této způsobilosti nabylo, bez ohledu na to, zda a kolik vydělá, zda občas je bez zaměstnání a výdělku. Nepadá na váhu možnost, nýbrž způsobilost vlastní výživy. Způsobilost tato musí však býti úplná, t. j. taková, by dítěti zajišťovala možnost uplatniti se ve svém oboru plně, by dítě bylo zaopatřeno (rozh. 10973 sb. n. s.). Žalobce jest vyučeným strojním zámečníkem, jeho matka bývala číšnicí, pak byla zaměstnaná u fy. Ch. a jest nyní u rodičů. Žalovaný má, jak zjištěno, služné 22174 Kč ročně, má ve výživě manželku a dvě manželské děti a jest nemocen sám i jeho manželka. Platí na výživu žalobcovu 200 Kč měsíčně, což jest jeho majetkovým poměrům přiměřeno. Názor dovolatelův, že jest otec povinen platiti nyní zvýšený náklad, jejž stojí návštěva průmyslové školy v K., an poručenský soud rozhodl, že školu navštěvovati může, není opodstatněn. Otec bránil se tomuto rozhodnutí a nesouhlasí s ním a není rozhodnutí to pro jeho vyživovací a zaopatřovací povinnost směrodatné, vždyť objem jeho povinnosti nebyl určen v řízení nesporném, nýbrž rozsudkem, a nemohl býti též změněn v řízení mimosporném, nýbrž jen rozsudkem. Usnesení soudu poručenského o způsobu dalšího vychování nemanželského dítěte, zejméno o. tom, zda má se věnovati studiím čili nic, víže sice poručníka, matku dítěte a i nezletilce samého, nikoli však otce jeho, jenž není účastníkem řízení nesporného a má proti dítěti v podstatě postavení dlužníka, jehož povinnost byla v tomto případě pravoplatně určena rozsudkem a jen opětným rozsudkem může býti změněna. Poněvadž vyučení se zámečnictví poskytuje 18letému, nyní již 20letému nezletilci dostatečný zdroj obživy, a majetkové poměry otcovy se nezlepšily, nýbrž naopak značně zhoršily, není odůvodněno zvýšiti vyživovací povinnost otcovu.