— Čís. 12495 —
443
Čís. 12495.
Vznesena-li na okresním soudě žaloba o pohledávku nad 5000 Kč, jest žalobce oprávněn v obraně proti námitce věcné nepříslušnosti vzdáti se při prvém ústním jednání dříve, než bylo rozhodnuto o námitce věcné nepříslušnosti, žalobního nároku, pokud převyšuje 5000 Kč, a obmeziti žalobní nárok na 5000 Kč.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1933, R II 92/33.)
Žalobce zažaloval u okresního soudu 7302 Kč, avšak obmezil hned při prvním ústním jednání žalobní nárok na 5000 Kč, vzdávaje se části nad 5000 Kč. K námitce věcné nepříslušnosti soud prvé stolice žalobu odmítl. Důvody: Pro posouzení příslušnosti jest rozhodná doba, kdy žaloba byla podána (§ 54 j. n.). V době podání žaloby zažaloval žalobce pohledávku 7302 Kč a jest tedy tato doba rozhodná pro posouzení příslušnosti soudu. I když žalobce při prvním ústním jednání omezil žalobní prosbu na 5000 Kč, nemůže bytí příslušnost soudu zhojena podle § 29 j. n. Rekursní soud zamítl námitku věcné nepříslušnosti. Důvody: Jest pravda, že žalobce původně zažaloval 7302 Kč, avšak hned při prvním ústním líčení obmezil nárok na 5000 Kč, vzdav se části nad 5000 Kč, takže celá jeho pohledávka činí jen 5000 Kč a okresní soud jest příslušný k projednání tohoto sporu. Jest pravda, že podle §§ 29 a 54 j. n. pro posouzení příslušnosti zásadně jest rozhodná doba, kdy žaloba byla podána, obmezil-li však žalobce hned při počátku ústního jednání pohledávku na část, o které má věcně rozhodnouti okresní soud, takže jde věcně jen o pohledávku, 5000 Kč nepřevyšující, jde o spor, podléhající příslušnosti okresního soudu, takže rozhodnutí prvního soudu po stránce právní jest mylné. Odporovalo by procesní hospodárnosti, by soud byl uznán nepříslušným pro jednání o pohledávce, která 5000 Kč vůbec nepřevyšuje, a žalobce byl nucen podati žalobu zase u tohoto soudu, který by věc pro nepříslušnost odmítnouti již nemohl. Taková nedůslednost nebyla úmyslem zákonodárce, když stanovil, že pro posouzení příslušnosti rozhoduje doba podání žaloby, rekurs jest tudíž opodstatněn a bylo mu vyhověno a námitka věcné nepříslušnosti zamítnuta.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. — Čís. 12496 —
444
Důvody:
Stěžovateli jest sice přisvědčiti, že podle zásad, vyslovených v §§ 29 a 54 j. n. je pro posouzení příslušnosti soudu směrodatná doba podání žaloby, takže v souzeném případě nebyl dovolaný okresní soud podle § 49 čís. 1 j. n. příslušný k projednávání tohoto sporu. Než tím nebyla žalobci odňata možnost, by v obraně proti námitce věcné nepříslušnosti se vzdal žalobního nároku na částku 5000 Kč převyšující podle § 237 c. ř. s., jak v souzeném případě učinil žalobce při prvním ústním jednání, ještě než bylo o námitce rozhodnuta. Právem uznal proto rekursní soud, že se tím stal dovolaný okresní soud k projednávání a rozsouzení tohoto sporu věcně příslušným (rozhodnutí čís. 9767 sb. n. s.).