Čís. 12635.

Nevstoupení do sporu (§ 21 c. ř. s.) nemá v zápětí, že by osoba, které byl spor opovězen a která nechala opověď nepovšimnutou, musela tomu, kdo jí spor opověděl, hraditi škodu, již utrpěl tím, že ve sporu podlehl.
(Rozh. ze dne 26. května 1933, Rv I 2153/31.)
Žalovaná firma dodala žalobci látku, již žalobce dále prodal L-ovi. L. žaloval žalobce u okresního soudu v Užhorodě o náhradu škody, ježto prý dodaná látka byla vadná. Žalobce opověděl spor žalované firmě, jež však do sporu nevstoupila. Užhorodský spor žalobce prosoudil. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované firmě náhrady škody, již utrpěl, podlehnuv ve sporu užhorodském a opíral žalobní nárok mimo jiné též o to, že žalovaná nevstoupila do užhorodského sporu, ač jí byl opovězen. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Žalobce žaluje o náhradu škody a musí proto dokázati nejen, že škodu utrpěl, nýbrž i, že mu škoda byla způsobena vinou žalované. Zjištěno však bylo, že zboží, jež žalovaná firma dodala žalující straně, bylo bezvadné, a správně dolíčil již odvolací soud, že žalovaná nebyla povinna vstoupiti do sporu jí opovězeného, a že se tím, že tak neučinila, nedopustila protiprávního činu. Takovou povinnost neukládá žalované ani § 21 c. ř. s., mluvě jen o osobě, která má zpraviti někoho třetího o právní rozepři, ale neukládá této třetí osobě žádné povinnosti, a zejména nepojí ani § 21 c. ř. s. ani § 91/2 obč. s. por. platící na Slovensku a Podkarpatské Rusi, který by zde vlastně přišel v úvahu, an opovězený spor byl projednán a rozhodnut okresním soudem v Užhorodě, ani žádný jiný zákonný předpis k nevstoupení do sporu následek, že by osoba, které byl spor opovězen a která opověď nechala nepovšimnutou, musela tomu, kdo jí spor opověděl, hraditi škodu, již utrpěl tím, že ve sporu podlehl.

Citace:

Čís. 12635.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 700-701.