Čís. 12643.

Řízení o určení závazků nezletilce z jeho nemanželského otcovství jest zmatečné, nebylo-li jednáno se zákonným zástupcem (s otcem) nezletilce.
(Rozh. ze dne 26. května 1933, R II 208/33.)
Nezl. Ludvík R. uznal nemanželské otcovství k dítěti a prohlásil, že jest ochoten platiti na dítě výživné měsíčních 80 Kč. Usnesením ze dne
44* 11. ledna 1933 uložil poručenský soud nezl. Ludvíku R-ovi platiti na dítě výživné. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Dovolací rekurent napadá usnesení rekursního soudu právě tak, jako napadal již usnesení prvního soudu, pro zmatečnost (§§ 41 písm. f), 46 odst. 2 nesp. říz.), a to právem. První soud jednal s Ludvíkem R-em ml., podle spisů nezletilým a proto k právnímu jednání a k jednání před soudem nezpůsobilým (§§ 21, 865 obč. zák., § 1 c. ř. s. a § 7 nesp. říz.). Se zákonným zástupcem Ludvíka R-a ml., s jeho otcem nejednal. Spolupůsobení zákonného zástupce, ježto šlo o závazky z nemanželského otcovství (§ 166 obč. zák., § 16 nov. I.), bylo však nutné. Stanovisko nižších soudů, že spolupůsobení toho, pokud se týče zastoupení zákonným zástupcem třeba nebylo, ježto prý jde o závazky týkající se toho, s čím Ludvík R. ml. může volně nakládati, najmě výtěžků z jeho vlastní výdělečné činnosti (§§ 151, 246 a násl. obč. zák., § 2 c. ř. s.), nemá, jak z ustanovení nižších soudů samých vidno, opodstatnění. Řízení před prvním soudem bylo zmatečné (§ 41 písm. f) nesp. říz.) a nedostatek tento nebyl ve druhé stolici, ač, jak řečeno, byl v rekursu uplatňován, odstraněn. Bylo se proto na dovolací rekurs usnésti, jak se stalo (§ 46 odst. (2) nesp. řízení).

Citace:

Čís. 12643.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 715-716.