Čís. 12299.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Kdo se dostal do rozporu s § 4 zákona (užívaje značky »Jeschkenkäse«, ač sýr byl vyráběn v jiné krajině), nemá nárok na ochranu ani podle § 11 ani podle § 1 zákona.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1933, Rv I 1666/31.)
Žalobce, nájemce mlékárny v Dymokurech, domáhal se na žalovaném výrobci sýra ve V. u Německého Jablonného, by žalovaný byl uznán povinným zanechati další výrobu sýra s označením »Jeschkenkäse«, odstraniti rušivý stav a ze sýru, jenž u něho bude nalezen, odstraniti označení »Jeschkenkäse«, ve styku se zákazníky zavésti změnu, zaručující rozeznatelnost, zvoliti jiné označení pro své výrobky a žalující straně jako náhradu škody zaplatí ti 30000 Kč. Žalobní prosbu odůvodňoval žalobce tím, že užívá již po delší čas pro své výrobky, sýry, vyráběné v mlékárně v Dymokurech, od něho najaté, označení »Jeschkenkäse«, že všem tuzemským zákazníkům žalobcovým jest známo, že toto označení jest označením žalobcovým, že jest zavedeno pro něho a pro mlé- kárnu v Dymokurech, od něho najatou, a že solidnost žalující firmy zaručuje jakost sýru, opatřeného označením »Jeschkenkäse«, že prodává sýr pod označením »Jeschkenkäse« od září 1929 a toto označení jest obzvláště v severních Čechách dobře zavedeno a pro žalující firmu významno, že zvolil označení »Jeschkenkáse« proto, že hlavní odbyt jest v Liberci a v okolí, jakož i vůbec v severních Čechách, že označení »Jeschkenkäse« s obrazovou známkou a sice s vrchem, loukou a Skotem jest registrováno u obchodní a živnostenské komory v Liberci od 8. července 1930, že naproti tomu žalovaný teprve později svou známku na zboží, a to teprve po dopise žalující firmy ze dne 1. srpna 1930 přihlásil u obchodní a živnostenské komory, že žalovaný neužívá jen označení žalující firmy, nýbrž i rozměrů sýru a podle možnosti napodobí i jakost sýru, by obecenstvo uvedl v omyl. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Nesprávné právní posouzení spatřuje odvolání v tom, že soud prvé stolice neshledal v jednání žalovaného, v používání téže slovní známky »Jeschkenkäse« a podobné viněty nekalou soutěž ve smyslu § 11 odst. (3), příp. § 1 zák. o nek. s. z důvodu, že označování »Jeschkenkäse« žalobcem je protiprávní vzhledem k jeho výrobnímu místu a že je jako slovní známka pro žalovanou stranu chráněno. Odvolání míní, že označení »Jeschkenkäse« jest označením fantastickým a naznačuje jen místo hlavního odbytu jeho výrobku a není tedy nepravdivým a klamavým, že označení to i s obrázkem je chráněno jako vzorek pro žalobcova úředníka N-a, a že ani žalovaný není vzhledem na své bydliště oprávněn svůj sýr jako »Jeschkenkäse« označovati. Soud odvolací souhlasí především s názorem soudu prvé stolice, že označení žalobcova sýra v Dymokurech vyráběného jako »Jeschkenkäse« jest nesprávným označením původu zboží ve smyslu § 4 zák. o nek. s., neboť »Jeschkenkäse«. nelze pokládati za jméno fantastické a podle přirozeného, nenásilného a rozumného výkladu u průměrného obecenstva musí vzbuzovati důvodnou domněnku, že jde o sýr vyráběný v okolí Ještědu. Ježto tomu však tak není, sýr jest vyráběn v Dymokurech v okresu Poděbradském a prý jen v krajině ještědské je s úspěchem prodáván, obsahuje i »Jeschkenkäse« zřejmě prvek klamavý, způsobilý v obchodním styku vyvolati nesprávnou domněnku. Poněvadž v § 11 odst. (1) zákona výslovně chráněno jest jen zvláštní označení podniku a závodu a v § 11 odst. (3) i označení zboží »užívané po právu«, nemůže se žalobce neužívající ho po právu, ochrany té pro sebe dovolávati. Poněvadž se žaloba dovolávala podle žalobní prosby ochrany jen pro užívání označení »Jeschkenkäse« a nikoliv obrázku a poněvadž obrázek je chráněn nad to jako vzorek etiketní pro osobu jinou, než pro žalobce, právem zamítl soud prvé stolice žalobní nárok, neshledav jej důvodným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Právní posouzení odvolacího soudu jest správné. Nesejde na tom, vyrábí-li se na Ještědu vůbec nějaký sýr. ani na tom co měl nebo mohl míti žalobce v úmyslu, nýbrž rozhoduje jen, že poznačení »Jeschkenkäse« jíž podle významu tohoto slova a také jmenovitě podle obrázku, s nímž je podle vylíčení samého žalobce spojeno, je způsobilé v obchodním styku vzbuditi nesprávnou domněnku, že zboží, o něž jde, je vyrobeno v určitém místě, to jest buď na Ještědu nebo v jeho blízkém okolí, a že domněnka tato byla by podle toho, že jde o sýr vyráběný v Dymokurech, nesprávná. Tento úsudek odvolacího soudu je správný, neúplnost řízení se v této souvislosti v dovolání ani nevytýká; nic nenasvědčuje tvrzení žalobcovu, že šlo jen o poznačení fantastické neb o poznačení krajiny, kde se sýr prodává a že by to v zákaznických kruzích tak bylo vykládáno. Je tedy správné, že se žalobce sám dostal do rozporu s předpisem § 4 zákona proti nekalé soutěži a že mu tedy nemůže býti v této příčině přiznán nárok na ochranu ani podle § 11 ani podle § 1 téhož zákona, an sám nemá nárok na užívání značky v žalobě popsané, který by mohl býti předmětem ochrany podle tohoto zákona, a je zcela nerozhodné, zda přísluší takový nárok spíše žalovanému a která z obou stran smí se právem dovolávati nějakého práva známkového.

Citace:

Čís. 12299.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 98-100.