Čís. 12373.

Předpisu § 367 obč. zák. jest použiti i tehdy, jde-li o pódii na movité věci.
(Rozh. ze dne 17. února 1933, Rv I 2018/31.)
Žalobce domáhal se na žalovaném Josefu D-ovi, by bylo uznáno právem, že žalobce jest spoluvlastníkem k parní mlátičce a že na této mlátičce přísluší mu 5/12 právem vlastnickým, že vlastníkem těchto 5/12 není Josef D., nýbrž žalobce, že žalovaný jest povinen to uznati a povinen složití žalobci účty o příjmu a vydání s touto parní mlátičkou spojených za dobu od roku 1927 do roku 1929, a z váti žalobce ke schůzím, v nichž se budou projednávati záležitosti parní mlátičky. Žalobce tvrdil, že v lednu 1927 pronajal B-ovi dvůr a prodal mu inventář, že mu však neprodal 5/12 mlátičky, již měl společně s jinými podílníky, nýbrž že mu musí B. mlátičku při skončení pachtu vrátiti a že B. prodal těchto 5/12 neprávem žalovanému. Žalovaný proti tomu namítl, že koupil bezelstně mlátičku od B-a i s ostatním inventářem. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud mimo jiné z těchto důvod: Pro správné posouzení a rozhodnutí věci jest směrodatné, zda jsou tu předpoklady § 367 obč. zák., totiž zda žalovaný nabyl sporného podílu na mlátičce za úplatu od osoby, jíž žalobcem k užívání byla svěřena, a zda lze žalovaného v té příčině podle § 368 obč. zák. pokládati za poctivého nabyvatele. Odvolatel se snaží v odvolání ovšem dovoditi, že při posuzování této věci nelze přihlížeti k ustanovení § 367 obč. zák., poněvadž prý má místo jen ohledně movitých věcí, nelze prý jej však použiti, jde-li o podíl na společné věci (spoluvlastnické), ve kterémž případě jest prý věc, posuzovati podle § 825 a dalš. obč. zák. Tomuto náhlelu odvolatelovu soud přisvědčiti nemůže, neboť odvolatel přehlíží, že podíl na movité věci jest právě takové povahy jako celá věc movitá. Tomu nasvědčuje zřejmě i ustanovení § 427 obč. zák., jež připouští odevzdání znamením při oněch movitých věcech, které svou povahou hmotné odevzdání z ruky do ruky nedopouštějí. A hmotné odevzdání nepřipouští podíl na společné věci movité. Ostatně lze poukázati na ustanovení § 445 obč. zák. Ten se ovšem vztahuje k nabytí a k zániku vlastnického práva na věcech nemovitých, avšak z jeho ustanovení plyne, že předpisů o nabytí vlastnictví na nemovitých věcech jest užiti i co do ostatních věcných práv na věcech nemovitých a tudíž i při posuzování otázky nabytí práva vlastnického na ideální podíl nemovité věci, nalézající se ve spoluvlastnictví dvou nebo několika osob. Soud prvé stolice právem proto použil při rozhodování souzeného případu ustanovení § 367 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání mimo jiné z těchto důvodů; Po stránce právní posoudil odvolací soud věc správně a nejvyšší soud souhlasí s důvody napadeného rozsudku, na něž odkazuje a jež vývodům dovolatelovým se nepodařilo vyvrátiti. Ač nejde tu o celou mlátičku, nýbrž jen o pět dvanáctin mlátičky, není vyloučeno pro posouzení, zda žalovaný nabyl vlastnictví onoho podílu na mlátičce, použiti ustanovení § 367 obč. zák., o který opírá odvolací soud své rozhodnutí. Zákonnými předpisy šestnácté hlavy druhého dílu občanského zákoníka o společenství vlastnictví (§ 825 a následující) není řešena otázka, jak se nabývá vlastnictví jednotlivých podílů, a tu vzhledem k ustanovení § 829 obč. zák., v němž se odkazuje na § 361 obč. zák., nutno se obírati předpisy o vlastnickém právu (hlava druhá) a platí úsudkem z většího na menší předpisy o nabytí věcí movitých též o nabytí podílu na těchto věcech. Ustanovení § 367 obč. zák. není výjimečné v tom smyslu, jak dovolatel uvádí, aby platilo jen o celých věcech a aby nemohlo býti použito pro podíl na věci movité, neboť toto použití není výkladem rozšiřovacím.

Citace:

č. 12373. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 254-255.