— Čís. 12523 —486Čís. 12523.Služební poměry železničních zaměstnanců.Propočítání služební doby staničního mistra, jenž byl podle šestého odstavce nařízení ministerstva železnic ze dne 18. června 1921, čís. 35081 — Čís. 12523 —487a prvního odstavce výnosu téhož ministerstva ze dne 23. srpna 1921 čís. 47603 převeden při všeobecné úpravě do úřednického stavu III. a) se zpětnou účinností k 1. červenci 1920.Rozhodným pro propočítání jest, jak se utvářil jeho služební poměr v době od vstupu do železniční služby až do přeřazení do úřednického statu III. a). Byl-li původně stabilisován jako služebník (zřízenec) a teprve 1. července 1920 byl individuelně jmenován staničním mistrem v kategorii podúřednické, jest mu (podle třetího odstavce výkladu k § 2 bodu 2 výnosu ministerstva železnic ze dne 24. září 1921, čís. 53924) dobu služebnickou propočísti zvláště, nikoliv v úřednickém statu III. a), bez ohledu na to, jakou službu v této kategorii služebnické skutečně vykonával.(Rozh. ze dne 12. dubna 1933, Rv I 2199/31.)Žalobce nastoupil železniční službu jako písař u staničního úřadu v H. dne 1. listopadu 1907. Dne 1. ledna 1908 byl jmenován výpomocným a dne 1. července 1908 definitivním staničním dozorcem a dne 1. července 1920 byl jmenován staničním mistrem. Žalobu, již se domáhal na československém eráru zaplacení 36758 Kč 80 h odůvodňoval žalobce v podstatě tim, že byla při jeho jmenování úředníkem statu III. nesprávně propočítána jeho služební doba, a to tak, že až do 1. ledna 1915 byla propočítána podle schématu služebnického a dále podle schematu úřednického, při čemž mu byla vojenská presenčni služba jakož i válečná pololetí propočítána jako léta služebnická, ač prý mu měla býti celá služební doba a i jeho vojenská služba presenčni jakož i válečná pololetí býti propočítána podle schematu úřednického. Tímto prý chybným propočítáním byl žalobce zkrácen ve svých služebních požitcích celkem ve výši zažalované částky. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Žalobce byl až do 1. července 1920 staničním dozorcem, od 1. července 1920 staničním mistrem. I kdyby byl skutečně před svým jmenováním konal službu staničního mistra, nemohl by se domáhati započítání doby, v níž byl písařem, pokud se týče staničním dozorcem, do služby úřednické. Ustanovení ve výkladu k § 2 výnosu čís. 53924/21 praví výslovně, že, byl-li staniční dozorce později jmenován staničním mistrem, ježto konal trvale službu dopravní a komerční, jde o individuelní jmenování a jest propočísti dobu, kterou ztrávil jako staniční dozorce, odděleně podle platového schématu služebnického a podúřednického a dobu, kterou ztrávil jako staniční mistr, podle platového schématu III a). V tomto ustanovení jest výslovně označeno jmenování žalobce staničním mistrem jako jmenování individuelní a vytčen je způsob propočítání jeho služby jako staničního dozorce a staničního mistra. Žalobce dovolává se přestupu na základě všeobecné úpravy, z čehož se snaží dovoditi propočítání celé své služby ve stavu III a) po rozumu § 2 odst. (1) výnosu čís. 53924/21. Než nehledíc ani k výkladu k § 2 poslední odstavec nelze z norem, jichž se dovolal v řízení v prvé stolici, vyčísti, že — Čís. 12523 —488došlo cestou všeobecné úpravy ke jmenování staničních mistrů ze staničních dozorců. Podle výnosu ze dne 9. srpna 1919 č. j. 22444 jsou zařazováni staniční mistři do státu III., podle výnosu ze dne 18. června 1921 čís. 35081 a 23. srpna 1921 čís. 47063 staniční mistři za určitých podmínek do státu III a). Na výnosy 50155/19, 11904 pres. 2-23, které nebyly v prvé stolici předloženy a jichž obsah soudu znám není, nelze vzíti jako novotu podle § 482 c. ř. s. nepřípustnou zřetel. Ustanovení výnosu čís. 35081/21 a 47603/21 pro propočítání služební doby staničního dozorce, tedy služby služebnické a podúřednické jako služby úřednické nic nedokazuje. Prvý soud dospěl k správnému úsudku, že žalobci služba v kategorii služebnické a podúřednické a služba ve státu III a) propočítána byla podle zásad v § 3 čís. 1 a podle posledního odstavce výkladu k § 2 výnosu čís. 53924/21 správně. Pokud žalující strana poukazuje k výkladu ve druhém odstavci § 2 cit. výnosu, přehlíží hned následující odstavec, který přesně rozlišuje individuelní jmenování ze služebníka na podúředníka, kdežto odst. (2) předpokládá již zařazení podúředníků do úřednického státu, kdež pak jest užiti zásady v § 3 odst. (1) uvedené. S tím je v souhlase i poslední odstavec výkladu k § 2, výše citovaný. Jinak jest podotknouti, že doba, kterou žalobce ztrávil jako staniční dozorce byla mu započtena jako služba staničního mistra ve státu III a) již od roku 1915, ač se tak podle toho, co bylo výše řečeno, mělo státi až od 1. července 1920, kdy byl žalobce jmenován staničním mistrem. Žalobce poukazuje ohledně výkladu posledního odstavce k § 2 cit. výnosu na rozpor se zákonem čís. 222/1920. Než v té příčině jest ho odkázati na důvody plenárního rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 1930 Pres. 522/30 čís. 10360 sb. n. s., v němž jest vysloveno, že výnos min. železnic ze dne 4. září 1921 čís. 53924, pokud jím bylo nařízeno 1. v § 2 pod čís. 2 a ve výkladu jeho k § 2 čís. 2, že při přestupu všeobecném jest propočísti služební dobu v nižším státu ztrávenou podle lhůt platných pro nový status jen za předpokladu, že zaměstnanci, o něž jde, byli ihned od počátku své služební doby v příslušné kategorii zařaděni, 2. v § 3 pod čís. 2 v odstavci druhém, větě druhé, že — doba ztrávená v kategorii podúřednické nebo služebnické — jejíž dovršení bylo příslušným nařízením stanoveno jako podmínka pro zařádění do kategorie úřednické — má se propočítati podle postupných lhůt podúřednických po případě služebnických s použitím zásad vyslovených v § 4 výnosu — není v rozporu s duchem zákona ze dne 9. dubna 1920 čís. 222 sb. z. a n. Z toho plyne, že nemohou býti v rozporu s duchem zákona ani s výše uvedenými ustanoveními obdobná ustanovení ve výkladech k § 2 jmenovitě jeho třetí a poslední odstavec.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolatel opíral žalobní nárok o nesprávné propočítání celkové služební doby a dovozoval, že jest v rozporu se zákonem ze dne 9. dubna 1920 čís. 222 sb. z. a n. a vládním nařízením čís. 666/1920 sb. z. a n., — Čís. 12523 —489poněvadž mu měly býti podle úřednického schématu propočítány nejen celá jeho služební doba, ale i služba vojenská a presenční. Propočítání celkové služební doby u železničních zaměstnanců bylo § 3 zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 222 sb. z. a n. vyhraženo zvláštnímu nařízení, jež bylo provedeno výnosem ministerstva železnic ze dne 24. září 1921 č. 53924. Nejvyšší soud již ve svém plenárním rozhodnutí ze dne 27. listopadu 1930 (ve sb. n. s. 10360) dolíčil, proč se tak stalo a zevrubně odůvodnil, že výnos ministerstva železnic čís. 53924/1921, pokud jde o ustanovení § 2 pod čís. 2 a o jeho výklad, jsoucí integrující součástí výnosu, a dále o ustanovení § 3 bod čís. 2 v odstavci druhém, se nepříčí duchu zákona čís. 222/1920 sb. z. a n., t. j. zásadám, na nichž tento zákon jest vybudován, třebas se dotčená ustanovení výnosu čís. 53924 uchylují od předpisu § 2 čís. 2 a § 3 čís. 2 vládního nařízení čís. 666/1920 sb. z. a n., a stačí tu odkázati k důvodům tohoto plenárního rozhodnutí. Pro propočítání celkové služby žalobcovy jsou rozhodnými jen ustanovení výnosu čís. 53924/21, který právě byl vydán ku provedení zákona čís. 222/1920 sb. z. a n. za účelem propočítání služební doby železničním zaměstnancům, na základě § 3 tohoto zákona. I když se vychází z předpokladu, na kterém žalobní nárok jest vybudován, že totiž žalobce byl zařazen do úřednického státu IIIa, na základě všeobecné úpravy podle odstavce 6 nař. min. železnic ze dne 18. června 1921 čís. 35081 a odst. 1 výnosu téhož ministerstva ze dne 23. srpna 1921 čís. 47603, není přes to jeho nárok opodstatněn, ježto při zkoumání jeho oprávněnosti jest závažným, jak se utvářel jeho služební poměr v době od vstupu do železniční služby až do přeřazení do úřednického státu IIIa. V tomto směru již v žalobě bylo tvrzeno a to v souhlase s osobním výkazem žalobcovým, že žalobce nastoupil železniční službu dne 3. listopadu 1907 jako písař (za denní mzdu), že 1. lednem 1908 byl ustanoven výpomocným staničním dozorcem a dnem 1. července 1908 byl jmenován (t. j. stabilisován) definitivním staničním dozorcem (srov. § 63 odst. 2 věta 2 služeb. řádu), že dne 1. července 1920 byl jmenován staničním mistrem a konečně, že úředním listem ředitelství čsl, státních drah v Praze ze dne 15. března 1921 čís. 14 byl podle svrchu již zmíněných výnosů převeden při všeobecné úpravě do úřednického státu lila, se zpětnou účinností k 1. červenci 1920. Z těchto skutečností však plyne závěr, že žalobce až do 1. července 1920 byl stabilisován v kategorii služebnické (později nazvané zřízenecké) a že dnem 1. července 1920 byl individuelně jmenován staničním mistrem v kategorii podúřednické, kdežto k přeřadění do úřednického státu IIIa, na základě všeobecného přestupu, došlo až v úředním listu ze dne 15. března 1921. Podle výkladu § 2 bodu 2 výnosu čís. 53924 — který jak bylo ve vzpomenutém již plenárním rozhodnutí (sb. n. s. 10360) dolíčeno, tvoří integrující součást tohoto výnosu — dopadá na propočtení celkové služby žalobcovy odstavec třetí výkladu k § 2 bodu 2, — ježto byl původně stabilisován jako služebník (zřízenec) a teprve 1. července 1920 byl individuelně jmenován staničním mistrem v kategorii podúřednické a nutno mu podle tohoto předpisu — Čís. 12524 —490dobu služebnickou propočísti zvláště, nikoli — jak se domáhá — v úřednickém státu lila. Nesejde na tom, jakou službu žalobce v této kategorii služebnické skutečně vykonával, ježto skutečný výkon služby — jejž si žalobce přeje míti zjištěný, by měl pro něho význam jen tenkráte, kdyby nebyl býval ve služebnické kategorii stabilisován, nýbrž kdyby byl hned od počátku své služebni doby bez stabilisace v kategorii služebnické konal fakticky služby kategorie podúřednické, což však u něho nebylo a proto nelze na něho použíti ustanovení odstavce 2 výkladu k § 2 bodu 2 výnosu. Napadený rozsudek tudiž po právni stránce nepochybil, uznav, že žalobce nemá právního nároku, by mu byla služební doba ztrávená před 1, lednem 1915 v železniční službě propočítána podle služebního platového schema úřednického státu IIIa.