— Čís. 12481 —.
417
Čís. 12481.
Žalobní žádost, by žalovaný byl uznán povinným vyhotoviti pojistný návrh na pojistnou sumu současným poměrům přiměřenou za pojišťovacích sazeb a podmínek u žalující pojišťovny platných, jest neurčitá.
(Rozh. ze dne 31. března 1933, R I 204/33.)
Žalující pojišťovna domáhala se na žalovaném, by byl uznán povinným dáti si nemovitost č. p. 116 na dobu, deseti let, do 30. září 1941, pojistiti u žalující strany proti škodám z požárů pojistnou sumou současným poměrům přiměřenou za pojišťovacích sazeb a podmínek u strany žalující platných a za tím účelem vyplniti a předložití pravoplatně podepsanou přihlášku, by v požárním pojištění budovy čp. 116 nenastalo přerušení. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto nevyhovuje předpisům § 226 c. ř. s. a nelze též podle § 7 ex. ř. na základě rozsudku ve smyslu žalobní prosby vésti exekuci. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, po doplněném řízení znovu rozhodl. Důvody: Podstatou žalobní žádosti jest, že žalovaný je povinen vyplniti a předložití pravoplatně podepsanou přihlášku. Toto plnění jest jasné. Žalující strana je povinna uvésti přesně a určitě, čeho se domáhá, avšak i těmto podmínkám žalobní žádost vyhovuje. Nejde o plnění peněžité a proto není třeba, by plnění bylo též číselně určitě vyjádřeno. Procesní soud nesprávně spojuje alternativní zmocnění podle § 410 c. ř. s. se žalobním žádáním. Toto zmocnění přišlo by v úvahu, kdyby žalobní nárok byl přisouzen (§ 410 c. ř. s.). Avšak ani v tomto případě nebyl by exekučním titulem, neboť nepoužije-li dlužník alternativního zmocnění ve smyslu § 410 c. ř. s., nelze exekucí dobývati nárok alternativní, nýbrž nárok původní. Není proto třeba zabývati se otázkou, zda alternativní plnění vyhovuje podmínkám § 226 c. ř. s. a § 7 ex. ř. I když plnění uplatňované žalobou nemusí býti číselně určitě vyjádřeno, poněvadž nejde o plnění peněžité, nutno přece, by bylo patrno, čeho se žaloba kvalitativně a kvantitativně domáhá. V tomto směru nelze žalobní žádost uznati za neurčitou a neúplnou. Neboť žalobkyně rozsah plněni vymezuje tím, že uvádí dobu, pro kterou má pojištění trvati (na dobu 10 let do 30. září 1941), uvádí druh pojištění (z požáru) a též výši
Civilní rozhodnutí XV. 27 — Čís. 12482 —
418
pojištění a prémií (sumou současným poměrům přiměřenou z pojišťovacích sazeb a podmínek u strany žalující platných). Žalobní nárok takto vyznačený nelze označiti za neurčitý a nelze sdíleti názor procesního soudu, že by dle § 7 ex. ř. na základě rozsudku ve smyslu žalobní prosby nebylo lze věsti exekuci. Takový nárok bylo by lze podle § 353 a násl. ex. ř. vydobýti.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by nehledě k důvodům svého zrušovacího usnesení, o odvolání žalobkyně dále po zákonu jednal.
Důvody:
Jest přisvědčiti rekurentu, že žalobní žádost není určitá. Neboť účelem sporu jest odkliditi pochybnosti o poměru mezi stranami rozepře a stanovití rozsudkem sporná práva a závazky tak přesně, by nevznikly pochybnosti o tom, jak má závazek býti splněn anebo vydobyt. Proto ustanovuje § 226 c. ř. s. v souvislosti s § 7 odstavec prvý ex. ř., že obsah a dosah žalobního žádání a tudíž i exekučního titulu musí býti tak přesným, by z něho bylo lze seznati mimo jiné i způsob a objem dlužného plnění, by se podle přesného doslovu, od něhož se nesmí soud exekuci povolující uchýliti, dala exekuce povoliti a také vykonati. To však v souzeném případě schází. Neboť, má-li žalovaný vyhotoviti pojistný návrh na pojistnou sumu současným poměrům přiměřenou za pojišťovacích sazeb a podmínek u strany žalující platných, jest výše pojistné sumy naprosto neurčitá a soud exekuci povolující není oprávněn výšku tu sám určití, jsa vázán doslovem exekučního titulu. Při nepeněžním plnění není ovšem zapotřebí nárok vyjádřiti v penězích, poněvadž se číselně vyjádřiti nedá a poněvadž vymáhané jednání neb opomenutí dlužníkovo není závislým na číselně stanovené sumě. Má-li však býti na dlužníku vynuceno podání nabídky na uzavření pojišťovací smlouvy, musí za účelem odklizení sporného poměru nabídka obsahovati všechny součástky, tvořící předpoklad pro uzavření smlouvy, a k těm patří v pirvé řadě i pojistná suma. Podle obsahu žalobního žádání neměla by exekuce k vydobytí zažalovaného nároku účelu, neboť odporovalo-li by písemné prohlášení dlužníkovo doslovu žalobního žádání, vedlo by to k novému sporu o tom, jaká výše jest přiměřená současným poměrům, což se příčí účelu exekuce, která má jen uskutečniti a konečně mezi stranami vyříditi to, co exekučním titulem bylo uloženo.