Čís. 12610.

Pojišťovací smlouva.
Podle § 65 odst. 2 zákona o pojišťovací smlouvě jest rozhodná hotovost zcizovacího právního jednání, které jest dokonáno i při kupu nemovitosti projevem srovnalé vůle obou stran, aniž zapotřebí formy písemnosti.
K nabytí vědomosti o pojištění ve smyslu § 65, druhý odstavec poslední věta, zákona o pojišťovací smlouvě se nevyžaduje, aby byly sděleny podrobnosti smlouvy, stačí, dověděl-li se nabyvatel sdělením o pojištění, což se nemusí ani státi zcizitelem, nýbrž může pocházeti i od třetí osoby, jméno pojišťovny a že jde o požární pojištění.
(Rozh. ze dne 13. května 1933, Rv II 66/32.) Žalující pojišťovna domáhala se na žalovaném zaplacení premie z požárního pojištění s odůvodněním, že žalovaný koupil pojištěnou nemovitost od dosavadního pojištěnce dne 20. prosince 1928, téhož dne se ujal držby nemovitosti a téhož dne byl uvědoměn o pojistce a poněvadž dal výpověď opozděně, teprve dne 7. února 1929, přešly povinnosti z pojišťovací smlouvy na něho. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Výtka (§ 503 čís. 3 c. ř. s.), že se odvolací soud nezabýval kupní smlouvou ze dne 20. prosince 1928, zejména článkem III. a VI., dle nichž držba a nebezpečí s nemovitostí spojené přechází na kupitele dnem podepsání kupní smlouvy, odporuje spisům, neboť odvolací soud vychází z předpokladu, že obě strany podepsaly tohoto dne kupní smlouvu a že téhož dne přešla držba nemovitosti na žalovaného. Rozpor se spisy, záležející prý v tom, že odvolací soud má tento den oboustranného podpisu za zjištěný proto, že prý ho žalovaný nepopřel (srovnej jeho výpověď na l. č. 14), jest bezpodstatný, poněvadž rozhodujícím jest podle § 65 odstavec 2 zákona o pojišťovací smlouvě hotovost zcizovacího právního jednání (jak i vysvětlivky min. spr. z roku 1915 strana 97 a 99 uvádějí), které jest dokonáno i při kupu nemovitostí projevem srovnalé vůle obou stran (§§ 869, 861 a 1053 obč. zák.) aniž zapotřebí formy písemnosti. Důvodnou není ani výtka podle § 503 čís. 4 c. ř. s., že se pouhé sdělení jména pojišťovny žalovanému dne 20. prosince 1928 nerovná nabytí vědomosti o pojištění ve smyslu § 65 odst. 2 poslední věta zákona o pojišťovací smlouvě, poněvadž prý nebyly sděleny podrobnosti smlouvy. Neboť zákon tak výslovně nestanovil, ba ani nestanoví, že se sdělení o pojištění nabyvateli musí státi zcizitelem; stačí proto nabytí vědomosti od kohokoliv, tedy i od třetí osoby (srovnej i vysvětlivky strana 99), která pravidelně nebude asi tak informována, aby mohla sděliti i veškeré podrobnosti smlouvy. Dověděl-li se, jak bylo zjištěno, žalovaný 20. prosince 1928 nejen jméno pojišťovny, nýbrž i že jde o požární pojištění, stačí to úplně k zákonnému pojmu nabytí vědomosti.

Citace:

Čís. 12610.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 659-660.