Čís. 12389.Zamýšlený prodej obchodu (podniku) odpůrcova není důvodem prozatímního opatření podle § 379 ex. ř., nebylo-li osvědčeno, že odpůrce s výtěžkem hodlá učiniti opatření na újmu navrhovatelova nároku.(Rozh. ze dne 24. února 1933, R I 155/33.)K zajištění peněžité pohledávky navrhla žalobkyně povolení prozatímního opatření zákazem odpůrci zciziti a zadlužiti sklad zboží a obchodní inventář. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud ho zamítl poukázav k rozhodnutí čís. 8184 sb. n. s.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Ohrožená strana navrhuje, by k zajištění jejího nároku bylo odpůrkyni zakázáno zcizení a zadlužení veškerého skladu zboží a obchodního inventáře, nacházejícího se v jejích obchodních místnostech, a nejde tedy o případ, řešený zdejším rozhodnutím, uveřejněným ve sb. n. s. pod číslem 8184, kde odpůrce prodal jen část inventáře. Ale jinak jest napadené rozhodnutí správné, ana podle § 379, druhý odstavec ex. ř. nestačí jen povšechná obava navrhující strany neb osvědčení jen objektivního nebezpečí, nýbrž musí nebezpečí pro nárok ohrožené strany vycházeti z jednání nebo z chování se odpůrcova, jež nemusí sice býti obmyslným, jest však přece hospodářsky a právně neobvyklým nebo nepotřebným a s to, by změnou majetkových poměrů přivodilo ohrožení vydobývání věřitelova nároku. Nestačí proto zamýšlený prodej obchodu (podniku), nebylo-li osvědčeno, že odpůrce s výtěžkem hodlá učiniti opatření na újmu navrhovatelova nároku, což navrhovatelka ani netvrdila.