Čís. 12612.

Otázkou, zda rozsudek pro zameškání u rakouského soudu, na jehož základě byla tímto soudem povolena proti žalovanému, bydlícímu v tuzemsku, exekuce, není v tuzemsku vykonatelný, poněvadž rakouský soud podle § 6 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., nebyl příslušný pro spor, musí se tuzemský exekuční soud zabývati z úřadu a musí, zjistí-li to, zrušiti exekuci.
Žalobu dlužníka, domáhající se výroku, že exekuce na základě rakouského rozsudku pro zameškání jest vzhledem k § 6 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., nepřípustná, jest odmítnouti pro nepřípustnost pořadu práva.
(Rozh. ze dne 18. května 1933, R I 375/33.)
Na základě rozsudku pro zameškání okresního soudu v Josefově ve Vídni vedla žalovaná proti žalobci exekuci k vydobytí peněžité pohledávky. Exekuce byla povolena okresním soudem v Josefově ve Vídni. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce u tuzemského exekučního soudu nepřípustnosti exekuce, tvrdě, že šlo o obchod splátkový, takže byl okresní soud ve Vídni k projednání žaloby nepříslušným, ke kteréžto nepříslušnosti jest hleděti z úřadu. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, dále ve věci jednal a znovu rozhodl.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i s předchozím řízením a odmítl žalobu.
Důvody:
Žalobce tvrdí, že jde o obchod splátkový. Je-li tomu tak, není exekuční titul, rozsudek pro zmeškání okresního soudu Josefstadt ve Vídni ze dne 12. srpna 1931, na jehož základě byla tímto soudem povolena žalované proti žalobci bydlícímu v tuzemsku exekuce, v tuzemsku vykonatelný, poněvadž uvedený okresní soud nebyl příslušný pro provedení sporu (§ 6 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák. a § 80 čís. 1 ex. ř., srov. rozhod. sb. n. s. čís. 10658). Podle těchto zákonných předpisů musí se exekuční soud zabývati z úřední povinnosti otázkou, zda šlo o splátkový obchod, a musí, zjistí-li tuto okolnost, zrušiti exekuci. Kde však soud je zákonem povolán, by zakročil z povinnosti úřední, jest pořad práva vyloučen, a bylo proto rozhodnouti, jak se stalo (§ 240 třetí odstavec c. ř. s. a § 514 druhý odstavec c. ř. s.).

Citace:

Čís. 12612.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 662-663.