— Čís. 12489 až 12490 —
434
Čís. 12490.
Nebyl-li zákonný zástupce manželského dítěte v řízení o jeho návrhu proti otci na stanovení (na zvýšení) výživného vůbec slyšen, jde jen — Čís. 12491 —
435
o relativní zmatečnost, jež má význam jen pro zájem dítěte, jíž však nebylo dotčeno žádné právo, které zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n. poskytuje odpůrci dítěte.
(Rozh. ze dne 31. března 1933, R II 98/33.)
Proti usnesení opatrovnického soudu, jímž bylo uloženo manželskému otci platiti dítěti zvýšené výživné, podal rekurs manželský otec. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl otcovu dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel, ač řádně byl poučen, neuplatňuje výslovně žádný z důvodů § 46 (2) zák. čís. 100/31 sb. z. a n. Pokud vytýká, že zákonný zástupce manželského dítěte nebyl vůbec slyšen, v čem by mohl záležeti důvod zmatečnosti podle § 41 (2) g) zák. čís. 100/31 sb. z. a n., šlo by jen o relativní zmatečnost. To mělo by jen význam pro zájem dítěte, které však konečným rozhodnutím, jímž bylo vyhověno částečně jeho návrhu, se necítí stiženým. Byl tedy přes nastalé porušení formálního práva splněn účel řízení, t. j. zvýšení výživného pro dítě, a nemá porušení to dalšího významu, který by zvrátil dosažený účel. Tím nebylo dotčeno žádné právo, které zákon čís. 100/31 sb. z. a n. poskytuje stěžovateli, takže nemá příčiny v tomto směru ke stížnosti.