Čís. 12619.

Rekurs proti rozhodnutí rozsudku o útratách nemá odkládacího účinku, nebylo-li podle § 524, druhý odstavec, c. ř. s. nařízeno stavení jeho výkonu.
Bylo-li v rozepři několika žalobců proti několika žalovaným uloženo solidární plnění útrat žalobcům, aniž však bylo vysloveno, že každý ze žalovaných může na nich žádati náhradu celých útrat, mají žalobci nahraditi jednotlivým žalovaným jen část procesních útrat, podle počtu žalovaných na ně připadající.
(Rozh. ze dne 19. května 1933, R I 441/33.)
Žaloba spolku F. a jeho místní skupiny v T. proti Josefu M-ovi, Františku F-ovi, Františku P-ovi a Rudolfu P-ovi byla procesním soudem prvé stolice zamítnuta a žalobcům bylo uloženo, by nahradili žalovaným rukou společnou a nerozdílnou útraty 5660 Kč do 14 dnů pod exekucí. Žalobci podali odvolání jen ohledně žalovaných Josefa M-a, Františka F-a a Rudolfa P-a. Do útratového výroku podal rekurs František F. Návrhu Františka F-a, by mu byla k vydobytí útrat 5660 Kč povolena exekuce, soud prvé stolice vyhověl. Rekursní soud exekuční návrh zamítl, maje za to, že útratový výrok nenabyl právní moci, ježto vymáhající věřitel ho napadl rekursem.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele a obnovil usnesení prvého soudu ohledně 1415 Kč.
Důvody:
Nelze souhlasiti s rekursním soudem, že rozhodnutí o útratách v rozsudku okresního soudu v H. ze dne 27. srpna 1932 C 381/30-46 nenabylo právní moci, protože sama vymáhající strana podala proti tomuto rozhodnutí rekurs, a to již proto ne, že podle § 524 prvý odstavec c. ř. s. ani rekurs proti rozhodnutí o útratách nemá odkládacího účinku (sb. n. s. 4743, 11994), a nebylo ani tvrzeno, že podle § 524 druhý odstavec c. ř. s. bylo zařízeno stavení výkonu. Přes to nebylo lze dovolacímu rekursu vyhověti úplně. Zmíněným rozsudkem okresního soudu v H., tvořícím exekuční titul, byla žaloba zamítnuta a žalobcům bylo uloženo, by žalovaným Josefu M-ovi, Františku F-ovi, Františku P-ovi a Rudolfu P-ovi rukou společnou a nedílnou nahradili 5660 Kč procesních útrat do 14 dnů pod exekucí. Tento rozsudek byl žalobci napaden odvoláním jen ohledně žalovaných M-a, F-a a Rudolfa P-a a má proto dovolací rekurent pravdu, když tvrdí, že ohledně nynějšího vymáhajícího věřitele Františka P-a nabyl právní moci, a to vzhledem k tomu, co výše uvedeno, i ve výroku o útratách. Ale dovolací rekurs přezírá, že náhrada útrat jest plněním dělitelným (§ 889 obč. zák.) a že rozsudkem bylo sice uloženo solidární plnění žalobcům, ale nebylo jím vysloveno, že každý ze žalovaných může na nich žádati náhradu celých útrat (§ 890 obč. zák.). Podle exekučního titulu, pokud nabyl právní moci, mají tudíž žalobci nahraditi dovolacímu rekurentovi jen část procesních útrat 5660 Kč podle počtu žalovaných na něho připadající, t. j. jednu čtvrtinu částkou 1415 Kč, a jen ohledně této částky a příslušné částky útrat návrhu mohla tudíž navržená exekuce podle § 7 prvý odstavec ex. ř. býti povolena. Bylo proto dovolacímu rekursu jen částečně vyhověno a rozhodnuto, jak výše uvedeno.

Citace:

Čís. 12619.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 671-672.