Čís. 12283.

V mezidobí mezí vynesením rozsudku odvolacího soudu a podáním dovolání nelze řízení přerušovati. Rozhodnutí o návrhu na přerušení řízení (§§ 544, 545 c. ř. s.) v tomto období podléhá opravnému prostředku.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1933, R I 1096/32.)
Soud prvé stolice přerušil dovolací řízení podle § 544 c. ř. s. Rekursní soud odmítl rekurs. Důvody: Podle § 546 c. ř. s. nepřipouští se opravný prostředek proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na přerušení opravného řízení. O takové usnesení jde v souzeném případě. Opravné řízení není skončeno, dokud rozsudek odvolacího soudu nevešel v právní moc nebo dokud nebylo rozhodnuto o dovolání nejvyšším soudem. Do té doby tudíž při podání žaloby o obnovu může býti opravné řízení přerušeno, a to v kterémkoli období, neboť zákon nerozeznává, tudíž i tehdy, byl-li již rozsudek odvolacího soudu doručen a běží-li ještě lhůta k dovolání, které dosud nebylo vzneseno. Samozřejmě že se tím přerušuje lhůta běžící k dovolání a že také nemůže nastati právoplatnost a vykonatelnost rozsudku soudu odvolacího. Takový důsledek však podle § 163 c. ř. s. jest přípustný a mýlí se stěžovatel, jsa názoru opačného. Proto jde o usnesení podle § 544 c. ř. s., proti němuž jest stížnost vyloučena, a bylo tudíž stížnost žalovaného odmítnouti pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc rekursnímu soudu, by, nehledě k odmítacímu důvodu, o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Rekursní soud mylně ztotožňuje pojem trvání odvolacího a dovolacího řízení s pojmem trvání sporu. Spor trvá, pokud není právoplatně rozhodnut. Řízení před stolicí jest však skončeno vynesením rozsudku. Z toho plyne, že skončené řízení nemůže již býti přerušováno. V mezidobí mezi rozhodnutím soudu odvolacího a podáním dovolání řízení přerušovati nelze, neboť přerušovati lze jen řízení již zahájené a dosud neskončené. V souzeném případě bylo'odvolací řízení již skončeno vynesením rozsudku odvolacího soudu a dovolací řízení nebylo nepodáním dovolání zahájeno. Z toho plyne nesprávnost názoru rekursního soudu, že je rekurs žalovaného proti přerušení řízení podle § 546 c. ř. s. nepřípustný. Zákon nepřipouští rekursu, bylo-li rozhodnuto o návrhu ve smyslu §§ 544 a 545 c. ř. s. Tyto paragrafy však předpokládají, že bylo odvolací nebo dovolací řízení v běhu. Těchto předpokladů tu však není. Řízení odvolací bylo skončeno a řízení dovolací nebylo zahájeno. Návrh na přerušení netýká se tohoto řízení, nebyl podán ve smyslu § 543 a 545 c. ř. s. a rozhodnutí o takovém návrhu podléhá opravným prostředkům (srov. rozh. čís. 2904 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 12283.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 76-76.