Čís. 12535.

Předpis § 575, prvý odstavec, c. ř. s. vztahuje se i ke sporům, v nichž jest se domáháno zrušení nájemní smlouvy z důvodu § 3, prvý odstavec, zák. o ochr. náj.
(Rozh. ze dne 21. dubna 1933, R I 287/33.)
Žalobci domáhali se na žalovaných žalobou podle § 3 odst. (1) zák. o ochr. náj. zrušení nájemní smlouvy a vyklizení najatých místností, poněvadž žalovaná strana jich zneužívá ke značné škodě žalující strany. Rozsudek prvého soudu, jímž byla žaloba zamítnuta, byl doručen žalobcům dne 26. září 1932. Odvolání podané dne 10. října 1932, odmítl odvolací soud jako opožděné. Důvody: Poněvadž ustanovení § 3 odstavec prvý zák. o ochr. náj. je téhož obsahu jako ustanovení § 1118 obč. zák., platí i pro tento spor kratší odvolací lhůta § 575 první odstavec c. ř. s., neboť též řízení o takové žalobě jest upraveno ve 3. oddílu c. ř. s. (§ 574 c. ř. s., čís. 6140 sb. n. s.). Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Pro posouzení, zda jde o spor nájemní, v němž platí kratší lhůty § 575 c. ř. s., jest rozhodným obsah žaloby a její konečné žádání. V souzeném případě domáhají se žalobci žalobou, kterou již zevně označují jako žalobu o zrušení nájemní smlouvy a kterou opírají o § 3 odst. (1) zák. o ochr. náj., soudního výroku, že nájemní smlouva v žalobním návrhu označená se zrušuje a žalovaní jsou povinni, veškeré najaté místnosti vykliditi. Jde tedy zřejmě o žalobu, jíž se vymáhá zánik nájemní smlouvy a odevzdání najaté věci. Odvolací soud vyslovil proto právem, že tu platí ustanovení § 575 c. ř. s., o kratších lhůtách opravných a že je tudíž odvolání, podané čtrnáctého dne, opožděné. Neprávem namítá stěžovatel, že se výjimečné ustanovení § 575 c. ř. s. nemůže vztahovati na spory z důvodu § 3 zák. o ochr. náj., ježto tento zákon v době vydání civilního řádu neplatil, neboť předpis § 3 odst. (1) zák. o ochr. náj. je předpisem hmotněprávním, který obmezuje po dobu účinnosti tohoto zákona právo poskytnuté pronajímateli v § 1118 obč. zák. (rozhodnutí čís. 8791 sb. n. s.). I když žalobci opírají žalobu o § 3 odst. 1 zák. o ochr. náj., jest její právní povahu posuzovati podle § 1118 obč. zák. a jde proto o spor, v němž platí kratší lhůty § 575 c. ř. s.

Citace:

č. 12535. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 535-536.