Čís. 696.Svádění nebo vybízení ku školní stávce spadá po případě pod skutkovou podstatu §u 305 tr. zák. (Rozh. ze dne 16. ledna 1922, Kr 11 329/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského soudu v Opavě ze dne 30. března 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 305 tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů: Po hmotněprávní stránce dovozuje stížnost dle čís. 9 lit. a) §u 281 tr. ř. že se jednalo o provedení z taktických důvodů nastalého usnesení spolčených německých stran, aby protest všeho německého obyvatelstva proti opatřením ministerstva vyučování, německých zájmů školních se dotýkajícím, zejména proti zrušení četných německých Škol a školních tříd, byl projeven tím, že děti v určitý den, totiž 8. října 1920 do škol se nedostaví; vybízel-li, podněcoval-li a sváděl-li stěžovatel к tomuto konkrétnímu ojedinělému· jednání v určitý den, zodpovídá dle obsahu zmateční stížnosti za spoluvinu na tomto činu, tedy dle náhledu nalézacího soudu na přestupku §u 11 cis. patentu ze dne 20. dubna 1854; činnost stěžovatelova nezakládá — směřujíc pouze ke způsobení konkrétního určitého trestného činu — skutkové podstaty §u 305 tr. zák., která předpokládá všeobecné, theoretické, abstraktní vybízení к nemravným anebo protizákonným činům. Avšak stížnost nedbá při těchto vývodech — ač jí jest vycházeti z celkového skutkového děje, nalézacím soudem zjištěného, tedy i z toho, co vše zjistil soud o významu a smyslu řeči stěžovatelovy a úmyslu jeho — zjištění nalézacího soudu, že si obžalovaný byl vědom toho, že — zasazuje-li se jako místní jednatel strany ve veřejné schůzi o školní stávku — viklá právním vědomím posluchačů, které jim pravilo, že jest jejich zákonnou povinností, by posílali děti do školy, že obžalovaný vybízel, podněcoval a sváděl ke školní stávce, by toto způsobil a by přiměl posluchače к tomu, by změnili své právní přesvědčení. Tímto zjištěným — byť z konkrétního podnětu vyšlým, tož přece к všeobecným účinkům směřujícím — otřásáním mravních a právních názorů většího množství lidí opodstatněno jest ono všeobecné, theoretické, abstraktní pobízení к nemravnému a protizákonnému jednání, ono schvalování protizákonných anebo nemravných činů, kterému čelí ustanovení § 305 tr. zák. nelze proto spatřovati právní omyl v tom, shledal-li nalézací soud v činnosti stěžovatelově skutkovou podstatu přečinu dle § 305 tr. zák. Ježto, vina stěžovatelova nespočívá ve svádění nebo vybízení ke školní stávce, S6nýbrž v tom, že zviklal právní názory posluchačů o povinnosti, přiměti děti k návštěvě školy, může býti ponechána stranou otázka, Je-li i za nynějších poměrů politická demonstrace činem zákony zapověděným, či — jak stížnost dovozuje — činem dovoleným.