Čís. 709.Není zmatkem dle § 344 čís. 1 tr. ř., nebyla-li lavice porotců řádně obsazena. V tom, že někteří z porotců nerozuměli jazyku obžalovaného, nelze spatřovati zmatečnosti. Obhájci jest sice uděliti slovo (§ 324 tr. ř.), není však třeba, by ho všichni porotci slyšeli.Není třeba, by vrchní porotce četl výrok poroty tak, by ho všichni porotcové mohli jazykově sledovati. Zamítnutí návrhu, odmítajícího porotce, není důvodem zmatečnosti. (Rozh. ze ne 24. ledna 1922, Kr I 8/22.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Mostě ze dne 17. října 1921, pokud jím byl uznán vinným přečinem proti bezpečnosti cti dle §§ 491 a 493 tr. zák. Důvody: 1. Dle protokolu o porotním přelíčení prohlásilo devět členů lavice porotců, že neumějí česky. Stěžovatel z toho usuzuje, že soud porotní a lavice porotců nebyly náležitě obsazeny a v důsledku toho spatřuje v tom zmatek podle § 344 čís. 1 tr. ř. Tento důvod zmatečnosti čís. 1 však uplatňován jest neprávem. Dle §§ 300 a 301 tr. ř. totiž každý soud porotní sestává jednak ze soudního .sboru čili senátu, složeného ze tří soudcův a ze zapisovatele, jednak z 12 porotců, nazvaných lavicí porotců. Podle § 344 čís. 1 je zde zmatek tenkrát, když soudní sbor čili senát nebyl náležitě obsazen; na lavici porotců se tento zákonný předpis nevztahuje a vztahovati nemůže, poněvadž lavice porotců utvořena jest z osob, zapsaných v seznamech porotců (§ 302 tr. ř. a zákon ze dne 23. května 1919, čís. 278 sb. z. a n.) a zřízení těchto seznamů nelze bráti v odpor zmateční stížností, vznesenou do rozsudku soudu porotního. Z toho zároveň plyne, že stěžovatel neprávem dovolává se obdoby ustanovení § 2 č. 1 uvedeného právě zákona z roku 1919, čís. 278 sb. z. a n., na odůvodnění své zmateční stížnosti ve směru, nahoře uvedeném. Okolnost, že 9 porotců neumělo česky, není žádným z důvodů zmatečnosti, v § 344 tr. ř. výlučně uvedených, a zvláště ne důvodem č. 1 tohoto § 344, to tím méně, poněvadž podle protokolu ο porotním přelíčena předseda přeložil všecka česká prohlášení, výpovědi a přečtené spisy do němčiny a spisy, německy přečtené, do Češtiny, jakož i po skončení porotního přelíčení shrnul výsledky jeho jazykem českým i německým, a oznámil v obou těchto jazycích návrhy obou stran, učiněné v konečných řečích, takže jest nedůležito, zdali, jak ve zmateční stížnosti je tvrzeno, oněch 9 porotců nerozumělo obžalovanému, ani svědkům ani spisům, při porotním přelíčení česky přečteným. Že soudní sbor nebyl náležitě obsazen, nebo že, jak uvedeno jest dále v § 344 č. 1 tr. ř., lavice porotců nebyla plně obsazena, stěžovatel vůbec netvrdí a vzhledem na obsah protokolu o porotním přelíčení ani tvrditi nemůže; rovněž nevytýká vzhledem na důvod zmatečnosti č. 4 § 344 tr. ř. ani, že připuštěni byli к porotnímu přelíčení porotcové, dle § 306 tr. ř. vyloučení, ani, že při sestavování lavice porotců nebyl přítomen počet porotců, dle § 307 tr. ř. potřebný.2. Důvod čís. 2 § 344 tr. ř. stěžovatel spatřuje v tom, že oněch 9 porotců nerozumělo jeho obhájci, mluvivšímu česky. Tato okolnost rovněž není žádným z důvodů zmatečnosti, v § 344 tr. ř. uvedených, a zvláště ne důvodem č. 2, který předpokládá, že obžalovaný neměl při porotním přelíčení vůbec žádného obhájce, nikoli, že obhájci, který nacházel se při Přelíčení, někteří porotcové nerozuměli. Že, jak uvedeno jest ve zmateční stížnosti, obhájce musí dle § 324 tr. ř. býti slyšen porotci, kteří rozhodují o otázce viny obžalovaného, jest mínění jednak mylné, jednak nerozhodné. Dle § 324 nutno jest slyšeti obhájce, totiž nutno jest, uděliti mu slovo, by přednesl své vývody a návrhy; aby jej porotcové skutečně slyšeli, nežádá toto zákonné Ustanovení, jež ostatně není chráněno pohrůžkou zmatečnosti pro případ, že by ho nebylo šetřeno, a následkem toho není § 324 vůbec uveden v § 344 čís. 4 tr. ř. Dle protokolu o porotním přelíčení ze dne 17. října 1921 předseda přednesl, jak již uvedeno, v obou jazycích návrhy zástupců stran, v konečných řečích učiněné. Že by bylo oněch 9 porotců neseznalo nebo nezvědělo ostatního obsahu konečné řeči obhájcovy, není ostatně nikterak zjištěno. 3. V odstavci, obsahujícím provedení důvodu zmatečnosti čís. 4 § 344 tr. ř., jest především připomenuto, že nelze ve zmateční stížnosti blíže se obírati poradou, kterou konal porotní soud, správně: kterou konala lavice porotců, dle § 326 tr. ř. Není tedy vůbec třeba, dotyčnými vývody zmateční stížnosti se zabývati. Ostatně nešetření předpisů § 326 není stiženo zmatečnosti. Důvod čís. 4 § 344 tr. ř. záleží podle mínění stěžovatelova v tom, že předseda porotců vrátiv se do síně porotní přečetl odpovědi porotců německy a ne česky. Stěžovatel myslí, že tím porušen byl předpis § 330 tr. ř., ale mýlí se, neboť podle tohoto § 330 jest za následků zmatečnosti toliko povinností předsedy porotců, přečisti u přítomnosti všech porotců otázky jim dané a bezprostředně po každé otázce výrok porotců, к ní připojený. Učiniti tak v jazyku, kterému rozumí všech 12 porotců, není v zákoně vůbec nařízeno a tím méně pod následky zmatečností; ostatně není nikterak zjištěno, že, jak tvrdí stěžovatel, čeští členové porotní lavice nerozuměli onomu prohlášení předsedy porotců a nemohli správnost jeho kontrolovati. Z okolnosti, že druhou otázku dodatečnou zodpověděli všichni porotcové záporně, nelze to logicky vyvozovati. 4. S hlediska § 344 čís. 5 tr. ř. stěžovatel tvrdí, že soud zamítl veškeré návrhy obhájcovy a usnesl se, předsevzíti líčení dvojjazyčně. V tomto rozsahu není zmateční stížnost provedena; provedení její jest, pokud stěžovatel uplatňuje důvod č. 5 § 344, omezeno na výtku, že při porotním přelíčení zamítnut byl a) návrh obhájcův co do odmítnutí porotcův a b) návrh, jejž prý učinil obhájce, pokud jde o nemožnost a nedovolenost překládám z jazyka státního do jazyka menšiny. Tento návrh b) nebyl dle protokolu, sepsaného v porotním přelíčení vůbec učiněn, pročež nelze se zabývati vývody zmateční stížnosti, naň se vztahujícími, neboť není pro to zákonného základu. Pokud jde o zamítnutí návrhu a), opřeného obhájcem o § 72 tr. ř. a vzneseného po zahájení porotního přelíčení, není proveden ani důvod zmatečnosti č. 5, ani č. 1, ani žádný jiný ze zákonných důvodů § 344 tr. ř. Důvod č. 5 byl by zde jen, tenkráte, kdyby zamítnutím návrhu a) byly bývaly porušeny zákon anebo zásada řízení, jichž dbáti jest v zájmu: obhajoby. Tohoto předpokladu zde není, což plyne z objemu důvodu zmatečnosti § 344 č. 1 tr. ř. a z ustanovení §§ 72 až 74 tr. ř. o právu odmítacím. Dle § 344 č. 1 je zde zmatek jen tenkrát, když porušeny byly předpisy §§ 67 a 68, dotyčně § 306 tr. ř. o výluce soudců nebo porotců, jichž porušení stěžovatel ani vůbec netvrdí, nikoli však tenkrát, když porotní soud nevyhověl návrhu, jímž porotcové byli odmítnuti dle § 72 tr. ř. Kdyby byl chtěl zákonodárce poskytnouti stranám právo stížnosti nejen z důvodu výluky §§ 67, 68 a 306 tr. ř., ale i z důvodu odmítnutí dle § 72 tr. ř. zajisté by tento § 72 byl vedle předpisů §§ 67, 68 a 306 uveden výslovně v § 344 č. 1 r. ř., čemuž ale tak není. Že zamítnutí návrhu, odmítajícího porotce, není důvodem zmatečnosti, plyne i z §§ 73 a 74 tr. ř., dle nichž proti rozhodnutím, na jejich základě vydaným, jest výslovně každý opravný prostředek vyloučen. 5. Zmateční stížnost byla vzhledem na úvahy, obsažené v předešlých odstavcích č. 1 až 4, zavržena hned v zasedání neveřejném a to, pokud jde o uplatňovaný důvod č. 5 § 344 tr. ř., jako neprovedená (§ 4 č. 1 a § 1 č. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877 č. 3 ř. z. z roku 1878), pokud pak jde o důvody č. 1, 2 a 4, dílem jako nedůvodná, dílem jako vůbec neprovedená (§ 4 č. 1 i 2 a § 1 č. 2 téhož zákona z r. 1877).