Čís. 707.

Zločinnou kvalifikaci krádeže dle § 176 II. a) tr. zák. zakládá i dřívější potrestání pachatele pro krádež v rodině dle § 463 tr. zák.
(Rozh. ze dne 23. ledna 1922, Kг II 136/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Olomouci, ze dne 7. února 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže ve smyslu §§ 171 a 176 II. a), c) tr. zák. mimo jiné z těchto
důvodů:
Důvod zmatku dle § 281 čís. 10 tr. ř. spatřuje stížnost v tom, že krádež, kterou byl stěžovatel vinným uznán, byla výrokem prvé stolice kvalifikována jako zločin dle § 176 II. a) tr. zák., ačkoli jedna z obou krádeží, pro něž byl stěžovatel dříve potrestán, byla krádeží v rodině dle § 463 tr. zák. Stížnost má za to, že zmíněnou kvalifikaci zakládá pouze dřívější potrestání pro krádeže »obyčejné«, t. j. krádeže ve smyslu §§ 171 a násl. pokud se týče dle § 460 tr. zák. Nehledě k tomu, Že krádež, pro kterou stěžovatel nyní byl odsouzen, je také jako zločin kvalifikována i dle § 176 II. c) tr. zák., je stížnost i právně bezpodstatná. Kvalifikaci dle § 176 II. a) tr. zák. zakládá každé dřívější soudní potrestání pachatelovo, buď pro zločin anebo pro přestupek krádeže. Není pak nejmenšího důvodu, aby v tom směru bylo na krádež dle § 463 tr. zák. pohlíženo jinak než na jiné krádeže. Důvod zvýšené trestnosti spočívá při § 176 II. a) tr. zák. v poznání, že se tresty, uložené pachateli pro krádeže, jím dříve spáchané, minuly účinkem. Krádeže dle § 463 tr. zák. liší se od jiných krádeží pouze tím, že, byvše spáchány mezi manžely nebo nejbližšími příbuznými, žijícími ve společné domácnosti, se vzhledem na rodinné vztahy, na čest a blaho rodiny, stíhají jen na žádost hlavy rodiny. Jakmile však žádost taková byla vznesena, podléhají trestání dle § 460 tr. zák. stejně jako přestupek každé jiné krádeže. Že důvodu k rozeznávání není, tomu nasvědčuje znění §§ 189 i 463 tr. zák., jakož i nadpisy obou těchto zákonných ustanovení, v nichž je důsledně řeč o krádežích a zpronevěrách. Jde tu o delikty, ve směru shora naznačeném sice privilegované, které však přes to zůstávají oněmi činy trestnými, jichž skutkovou podstatu jinak zakládají, tudíž krádežemi a zpronevěrami. Bylo by také spatřovati značnou nesrovnalost v tom, zakládá-li kvalifikaci dle § 176 II. a) tr. zák. zcela nepochybně každé potrestání i pro přestupek krádeže dle § 460 tr. zák., ač tu začasté jde o zcela nepatrné provinění, nemělo-li by však týž důsledek míli v zápětí potrestání pro krádež ve smyslu s 463 tr. zák., ač skutkovou podstatu tohoto místa zákonného zakládají mnohdy také krádeže, které, nebyvše spáchány mezi manžely nebo příbuznými, žijícími ve společné domácnosti, by vyplňovaly skutkovou podstatu krádeže zločinné rázu nezřídka dosti povážlivého.

Citace:

č. 707. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 58-59.