Čís. 706.

Pokud dlužno sčítati částky z jednotlivých krádeží.
(Rozh. ze dne 23. ledna 1922, Kr I 328/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 24. srpna 1920, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171 a 174 II. a) tr. zák. a přestupkem pokusu krádeže dle §§ 8 a 460 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a uznal obžalovaného vinným zločinem jednak dokonané, jednak nedokonané krádeže dle §§ 171, 174 a), c) tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. proti odsuzujícímu výroku, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 174 II. a) tr. zák. a přestupkem nedokonané krádeže dle §§ 8, 460 tr. zák., nikoliv zločinem krádeže dle §§ 8, 171, 174 II. a), c) tr. zák. Stížnost jest odůvodněna. Nalézací soud zjistil, že obžalovaný odcizil jednak ve společnosti se dvěma spoluzloději z držení úřadu pro rozdělování uhlí 8 q uhlí v hodnotě 96 Kč 72 h, jednak, že se pokusil sám odciziti ke škodě Marie M-ové z uzavřené půdy věci v hodnotě menší než 50 Kč. Byl za to odsouzen prvým soudem jednak pro zločin krádeže spáchané ve společnosti, jednak pro přestupek nedokonané krádeže. Stížnost právem namítá, že částky obou krádeží měly býti sečteny a obžalovaný uznán vinným zločinem jednak dokonané, jednak nedokonané krádeže dle §§ 8, 171, 174 II. a), c) tr. zák. Dle § 173 tr. zák. dlužno totiž sčítati částky ze všech krádeží téhož pachatele (také z pokusu, spoluviny i podílnictví) pokud jsou předmětem téhož rozsudku, a v případech, kde se krádež stává zločinem nikoli z hodnoty věci odcizené (přes 200 Kč § 173 tr. zák.), nýbrž z jiných kvalifikačních důvodů (když zároveň hodnota věcí přesahuje 50 Kč, §§ 174 II., 175 II., 176 II. tr. zák.), pokud sčítané krádeže vykazují kvalifikaci. Vyloučeno jest za všech okolností sčítati obnosy z krádeží, které se za žádných okolností nemohou stati zločiny (§ 189 — krádež v rodině, §§ 2 lit. d), 237, 269 — krádež nedospělých) s jinými krádežemi, jakož i krádeže, které jsou sice kvalifikovány dle §§ 174 II., 176 II. tr. zák., z nichž však žádná o sobě, nýbrž teprve všecky dohromady převyšují 50 Kč. Těchto omezení v tomto případě, není. Obě krádeže jsou kvalifikovány dle § 174 II. tr. zák. jedna pro krádež ve společnosti, druhá jako krádež na věci uzamčené, hodnota odcizené věci převyšuje v prvním případě 50 Kč, takže tato krádež již sama o sobě jest kvalifikována jako zločinná. Dlužno proto sečísti částky obou krádeží a uznati obžalovaného vinným zločinem dle §§ 8, 171, 174 II. a), c) tr. zák.

Citace:

č. 706. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 57-58.