Čís. 762.

Předražovaní (cís. nařízení ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. zák.).
Ten, kdo koupil předměty potřeby, jimiž byl oprávněn obchodovati, původně pro osobu sobě blízkou, může si zaúčtovati skutečné a přiměřené náklady za jich opatření, dopravu a prodej, rozhodl-li se později prodati část jich osobám cizím.
(Rozh. ze dne 9. března 1922, Kr II 45/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudu v Uher. Hradišti ze dne 18. října 1920, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem předražování dle § 20 čís. 2 a 4 cis. nařízení ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z., napadený rozsudek v tomto směru zrušil a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Nalézací soud vychází z názoru, že, koupil-li obžalovaný třešně jako dar pro svou dceru, neby) oprávněn, při prodeji třešní vojínům čítati náklady za dovoz, zmar času a za sáčky. Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř., označuje zmateční stížnost obžalovaného právem tento názor za právně mylný, neboť stěžovateli nelze přece důvodně upříti oprávnění, aby si při prodeji třešní, jež byly původně určeny jako dar osobě jemu blízké, na který má prý povolení živnostenského úřadu, — směl zaúčtovati skutečné a přiměřené náklady, mu jich opatřením, dopravou a prodejem vzešlé, rozhodl-li se později, prodati část z nich osobám cizím, jemu lhostejným. Nalézací soud vyslovil, že cena 3 K stěžovatelem za 1 kg třešní požadovaná byla zřejmě přemrštěnou, koupil-li on sám 1 kg za 2 K 3D h. Při tom soud nijak nepřihlížel k tak zv. nabývacím nákladům, o nichž byla shora zmínka; uvádí sice v rozsudku číselně jednotlivé položky, jež účtoval stěžovatel za dovoz, za papírové sáčky a za zmar času, odbývá však hned na to tyto položky poukazem na to, že jich stěžovatel neprokázal. Při správném právním posouzení bylo však věcí nalézacího soudu, položkami těmi se zabývati, zkoumati a zjistiti, jsou-li přiměřenými, a na základě tohoto zjištění pak posouditi, byla-li cena 3 K stěžovatelem za 1 kg třešní požadovaná přiměřenou čili nic. Vhodnou pomůckou pro toto posouzení bylo by také zjištění, jaké nejvyšší, po případě směrné ceny třešní stanoveny byly pro místo, kde prodej se stal, kterážto okolnost jest ostatně důležitou i pro posouzení přiměřenosti ceny, za niž obžalovaný třešně koupil.

Citace:

č. 762. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 147-148.