Čís. 780.

Koňak jest předmětem potřeby ve smyslu § 1 zákona o podloudném vývozu předmětů potřeby do ciziny ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n., pokud se týče zákona lichevního ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 23. března 1922, Kr I 682/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 23. dubna 1921, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 2 lit. b) zákona ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n. pro nedovolený vývoz koňaku.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje pouze důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. Namítá, že se obžalovaný nedopustil přečinu dle § 2 lit. b) zákona o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny tím, že dopravoval do ciziny koňak, poněvadž koňak nelze pokládati za předmět potřeby — ve smyslu § 1 zákona ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n. a § 1 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., nýbrž za předmět přepychový, který pro potřeby obyvatelstva v obecném smyslu toho slova nepřichází v úvahu. Stížnost není odůvodněna. Vlastnost předmětu potřeby lze oduznati pouze takovým věcem, kterých vůbec nelze užiti pro potřeby lidí a domácích zvířat, tedy zejména předmětům přepychovým, které neslouží žádné životní potřebě. K těm však nelze počítati koňak již z toho důvodu, že se ho obecně užívá, jako léku v malých dávkách, pro zvýšení činnosti srdeční po velkých ztrátách krve a námahách, jako osvěžujícího prostředku ve všech případech svalové ochablosti atd. Že koňak může míti při nemírném požití škodlivý vliv na lidský organismus, že ho jednotlivci mohou postrádati a že nemá ceny výživné, nemůže býti tomuto stanovisku na závadu; škodlivé účinky mohou míti při nemírném požívání i jiné důležité předměty potřeby (káva, čaj); zákon lichevní nechrání jen předměty výživy, nýbrž vůbec předměty potřeby; nevadí, že koňak není předmětem všeobecné potřeby, stačí, že ho upotřebuje značná část obyvatelstva a že jest vzhledem k zvyklostem a náhledům určitých vrstev obyvatelstva, jejich potřebou jako lék, sloužící k udržení lidského zdraví.

Citace:

č. 780. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 177-178.