Čís. 676.

Zákon o podloudném vývozu předmětů potřeby do ciziny (ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n.).
Kůň chovný i porážkový jest předmětem potřeby.
(Rozh. ze dne 2. ledna 1922, Kr II 79/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu ve Znojmě ze dne 24. ledna 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle § 2 lit. b) zákona ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n., mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska důvodu čís. 5 § 281 tr. ř. stěžuje si obžalovaný do toho, že v rozsudku není vůbec na přetřes vzata otázka, je-li kůň předmětem potřeby. Výtkou touto uplatňuje stížnost spíše vadu rázu právního a je proto na místě uplatňování důvodu čís. 9 a) § 281 tr. ř. Výtka jest však bezdůvodná. Nalézací soud neobíral se otázkou tou zvláště zajisté jen proto, že odpověď na ni považoval za samozřejmou. A to právem. Dle § 1 zákona o lichvě rozumějí se předměty potřeby věci movité, sloužící přímo neb nepřímo životním potřebám lidí nebo domácích zvířat. Na náležitost nezbytnosti, vetší nebo menší potřeby, užitečnosti neb účelnosti toho kterého předmětu se důraz neklade, nýbrž rozhodno je jen, slouží-li předmět ten vůbec životním potřebám lidí. To nelze však popírati ohledně koně ať chovného ať porážkového. Dlužnoť jej jakožto nejvíce používaného tahouna při hospodářství řaditi aspoň k oněm věcem, které k ukojení potřeb lidských anebo potřeb zvířat domácích slouží nepřímo. Neboť pod těmito věcmi rozuměti jest takové věci, které, jsouce, jako na př. stroje, suroviny nebo součástky samy sebou a v původní své podobě nezpůsobilé, sloužiti k ukojení oněch potřeb, slouží k výrobě, přípravě nebo rozmnožování takových věcí, jimiž se potřeby ty ukájejí přímo. Poukázali dlužno též k tomu, že se koňského masa hojně používá jako potraviny, ku kterémužto upotřebení docházejí i koně, slouživší dosud k tahu. Dle toho bylo by lze z oboru § 1 citovaného zákona vylučovati jen takové předměty, které nejsou s to, by sloužily životním potřebám lidí vůbec, což o koních chovných tvrditi nelze.

Citace:

č. 676. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 15-16.