Čís. 11090.

Sudiště podle § 88, prvý odstavec, j. n.
Nebylo-li při objednávce vůbec zmínky o doložce o splništi, jež byla natištěna na rubu objednacího lístku, nebylo ustanoveni na licí objednacího lístku, že objednávka podléhá obapolným dodacím podmínkám tohoto listu, s to, by upozornilo podpisatele (rolníka) na to, že na rubu, jejž nepodepsal, jsou natištěny ještě nějaké smluvní podmínky (doložka splatnosti a žalovatelnosti).
(Rozh. ze dne 17. října 1931, R I 828/31.)
Na objednacím listu, na jehož základě dodala žalující firma žalovanému rolníku napajedla, bylo na líci drobným písmem natištěno: »Tato objednávka podléhá obapolným podmínkám dodacím tohoto listu.« Na rubu listu byla pod 5 poslední odstavec doložka: »Splatno a žalovatelno v J.« žalovaný podepsal objednací list jen na, líci. Žalobu o zaplacení kupní ceny, zadanou na okresním soudě vj., soud prvé stolice k námitce místní nepříslušnosti odmítl. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Jelikož žalující strana se odvolala na sudiště podle § 88 prvý odstavec j. n., bylo rozhodnouti, zda strany toto sudiště umluvily čili nic. Žalující strana se odvolává na podmínky objednacího listu, žalovaný na svědeckou výpověď B-a, podle níž žalovanému nebyly přečteny podmínky, natištěné na objednacím listu. Napadené usnesení z ní usuzovalo, že nedošlo k ujednání o sudišti a odmítlo žalobu pro místní nepříslušnost. Rekursní soud nepřičítá svědecké výpovědi B-a, že žalovanému prodejní a dodací podmínky nebyly výslovně přečteny, význam, neboť jest a bylo povinností kupujícího, než podepsal objednací list, by si sám přečetl objednací list, a, nesouhlasil-li s jednou z těchto podmínek, by škrtnutím nebo jinak zřetelným způsobem dal na jevo, že s těmito podmínkami nesouhlasí. Na přední straně objednacího listu, podepsaného žalovaným, bylo upozorněno na dodací podmínky natištěné na listu, tak že se žalovaný nemůže vymlouvali, že mu nebyly oznámeny. Opačný názor odporoval by zásadě § 914 obč. zák. Nebyly-li snad žalovanému přes to podmínky známy, zavinil si to sám a musí sám nésti následky toho. Podpisem objednacího listu došlo, jak není sporné, k uzavření trhové smlouvy, která musí zůstati v platnosti s veškerými vedlejšími úmluvami, a stačí poukaz na § 863 obč. zák. Závěr prvého soudce a jeho skutkové a právní posouzení věci nejsou tudíž správné, žalující strana může podle řečené doložky použiti sudiště podle § 88 prvý odstavec j. n.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
§ 914 obč. zák. ustanovuje, že při výkladu smluv jest vyšetřili úmysl stran a rozuměli smlouvě tak, jak to žádá obyčej poctivého obchodu. Nelze však přisvědčili rekursnímu soudu, že by opak jeho názoru v souzeném případě odporoval této zásadě. Podle zjištění prvého soudu nebylo při objednávce vůbec zmínky o doložce o splništi, která jest natištěna na rubu objednacího lístku. Ustanovení na jeho líci, v němž se praví, že objednávka podléhá obapolným dodacím podmínkám tohoto listu, nebylo sto, by upozornilo podpisatele na to, že na rubů, který žalovaný nepodepsal, jsou natištěny ještě nějaké smluvní podmínky. Bližšího upozornění na to, zejména na doložku o splništi, nebylo by snad bývalo třeba, kdyby šlo o objednávku mezi obchodníky, jimž takový obvyklý způsob objednávek může býti znám. Jak žalující strana uvádí ve svém rekursu proti usnesení prvního soudu, jest žalovaný rolníkem. U něho nelze předpokládali vědomost o takové zvyklosti (rozh. čís. 6676 sb. n. s.). IJváží-li se všechny tyto okolnosti, nelze při zachování řečené zásady dospěti k přesvědčení, že žalovaný, podpisuje prohlášení o objednávce, chtěl vžiti na sebe též závazek o splništi. § 294 c. ř. s. nebrání tomuto úsudku, poněvadž podle něho tvoří soukromá listina plný důkaz jen o tom, že prohlášení v ní obsažené pochází od vydatele. K platnosti každé smlouvy vyžaduje se souhlasná vůle obou stran. Té není v souzeném případě podle hořejší úvahy a není tu proto platné úmluvy o splništi, jak ji předpokládá § 88 prvý odstavec j. n. Obsah potvrzení příkazu jest úplně bez významu, ano z něho není patrno, že v podmínkách, o nichž děje se v něm zmínka, bylo též ustanovení o splništi.

Citace:

Čís. 11090. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 341-342.