Čís. 11208.Pokud jest míti za to, že byla k soudu přijata osnova protokolu (§ 210, druhý odstavec, c. ř. s). Nevadí, že osnova není náhražkou celého protokolu, nýbrž jen jeho části.(Rozh. ze dne 3. prosince 1931, Rv I 1698/30.)Žalobu, domáhající se na žalované souhlasu se vkladem služebnosti,procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud na¬padený rozsudek potvrdil a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech:Zmatečnost řízení spatřuje odvolání v tom, že proti předpisu § 210druhý odstavec c. ř. s. zástupce žalované strany přiložil zápisek ze dne9. dubna 1930 ke spisu. Žalující strana považuje tento zápisek za osnovujednacího protokolu ze dne 9. dubna 1930, pročež uplatňuje zmatečnostpodle § 477 čís. 8 c. ř. s. V jednacím protokolu jest uvedeno, že zástupcežalované strany sepsal svůj přednes ve formě zápisku a soudu předkládáa že obsah tohoto zápisku přednáší. Z toho vyplývá, že v souzeném pří¬padě vůbec nejde o osnovu jednacího protokolu, t. j. písemného podání,obsahujícího oboustranný přednes stran. Zápisek má jen povahu pří¬pravného, spisu. Přijal-li tedy prvý soudce tento spis k soudu a nechalu líčení obsah tohoto přípravného spisu zástupcem žalované stranypřednésti, porušil tím sice předpis o procesním jednání, jelikož tu ne¬bylo předpokladu § 440 c. ř. s. pro příkaz a pro přijetí přípravného spisu.Zástupce žalující strany opominul však vytýkati tento postup a nemůžeproto již uplatňovati porušení tohoto formálního předpisu podle § 196c. ř. s. Přijetí přípravného spisu soudem nemělo ani vliv na řízení a roz¬hodnutí, takže v tom nelze spatřovat! zmatečnost.Nej vyšší soud zrušil pro zmatečnost rozsudky obou nižšíchsoudů, celé řízení odvolací a řízení soudu prvé stolice počínajíc ústnímjednáním ze dne 9. dubna 1930 a vrátil věc procesnímu soudu, by dáleve věci jednal a znovu rozhodl.Důvody:Jde o spor, jenž jest po stránce procesní techniky velmi jednoduchýa jenž byl skončen při dvou ústních jednáních. Žaloba i s rubrikou as konečnou prosbou má pět stránek, přednes stran, čítajíc v něj před¬tištěné věty »Žalující strana přednesla žalobu«, činí při prvém ústnímjednání pětadvacet a při druhém třiačtyřicet řádků. Při druhém ústnímjednání prohlásil zástupce žalované strany, že musí dále učiniti obsažnýpřednes, který ve formě zápisu již složil a soudu předkládá. Nato proto¬kolováno, že zástupce žalované strany přednáší obsah zápisu, a pak bylaprotokolována odpověď žaiobkyně na něj. Zápis onen, mající nadpis»Nlederschrift der beklagten Partei zur Verhandlung am 9. 4. 1930«,jest přišit ke spisům; není nikým podepsán a není obsáhlý, obsahuje jenčtyři odstavce na necelých dvou stránkách. Obsahem jeho jest přednes skutkových okolností a nabídnutí důkazů; očíslování jednotlivých od¬stavců zápisu (počínající arabským číslem tři) jest přizpůsobeno formě,jak při prvém ústním jednání byly označeny odstavce přednesu žalovanéstrany. Z toho, co uvedeno, jest patrno, že nešlo o přípravný spis po¬daný před zahájením druhého ústního jednání ani o zápis podle § 265c. ř. s., nýbrž že byla proti jasnému předpisu § 210 druhý odstavec c.ř. s. k soudu přijata osnova protokolu. Nevadí, že tato osnova není ná¬hražkou celého protokolu, nýbrž jen jeho části; závažným jest, že šloo to, by se předložením oné písemnosti obešly předpisy o protokolo¬vání za ústního jednání. Kdyby se tento postup měl připustiti, zvrhloby se protokolování v pouhé zakládání podobných písemností, čemužprávě podle materiálií k civilnímu soudnímu řádu sv. II, str. 322 mělobýti předpisem §§210 druhý odstavec a 477 čís. 8 c. ř. s. čeleno (srov.rozhodnutí čís. 9222 a 9531 sb. n. s.). Odvolací soud sice praví, že při¬jetí onoho spisu soudem nemělo vliv na řízení a rozhodnutí. To všaknení správné, neboť přijetím onoho spisu byla do sporu vsunuta námitkažalované strany, jež vedla k zamítnutí žaloby.