Čís. 11062.

Společenstvo podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Rolnické mlýnské a pekárenské družstvo, jehož členy mohou býti jen rolníci, nemůže se zabývati prodejem mouky, chleba a pečiva vyrobeného z obilí členů.
Již do stanov družstva jest pojati, jak má býti uveřejněna vyhláška o svolání valné hromady.
(Rozh. ze dne 5. října 1931, R I 652/61.)
Rejstříkový soud vrátil opověď družstva: »Rolnické, mlýnské a pekárenské družstvo pro B. a okolí« k opravě a k doplnění v těchto směrech: 1. Podle vyjádření obchodní a živnostenské komory ze dne 27. ledna 1931, vyžádaného ve smyslu výnosu min. sprav. z 20. listopadu 1922, Věst. čís. 36 rozšířením působnosti v § 2 b) stanov též na prodej mouky, chleba a pečivá vyrobeného z obilí dodaného členy mění se povaha družstevního podniku, ježto prodej samozřejmě nemá býti omezen jen na členy družstva. Družstvo nabývá tím povahy sdruženi podnikatelského a podpora hospodaření členů ve smyslu družstevního zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. děje se jen nepřímo, jen podílem na zisku a nikoliv bezprostřední účastí členů, jak zákon předpokládá. Účel takový by mohl býti předmětem podniku společenstva, jehož členy by byli živnostníci zabývající se mlynářstvím nebo pekařstvím, nikoli však společenstvo rolníků a zemědělců, o něž podle znění firmy a podle § 3 stanov jde. Jest tudíž tento další předmět podniku z nově usneseného doslovu § 2 b) stanov vypustiti. 2. V § 12 jest přesně uvésti, jakým způsobem se má díti svolání valné hromady (§ 5 čís. 8 zák. čís. 73/1870). Způsob uvedený »veřejnou vyhláškou v místnosti družstva neb řádně uveřejněnou« — bez bližšího označení novin a pod., — by mohl zavdati podnět k pochybnostem, zda valná hromada podle stanov byla řádně svolána. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným stavu věci i zákonu vyhovujícím důvodům napadeného usnesení dodává se jen ještě toto: Společenstva ve smyslu § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. jsou spolky o neuzavřeném počtu členů, jež mají za účel podporovati společným provozováním podniku výdělečnost neb hospodářství svých členů. V souzeném případě však podle změněného § 2 stanov má býti předmětem podniku také »z obilí členů vyrobenou mouku, chléb a pečivo prodávati«. Z tohoto doslovu nelze seznati, že tato činnost jest obmezena jen na členy, naopak připouští úsudek, že se tato činnost vztahovati má i k nečlenům. Tím však vybočuje činnost družstva z rámce činnosti podle § 1 cit. zák. a právem proto žádá rejstříkový soud, by tento další předmět podniku z nově usneseného doslovu § 2 b) stanov byl vypuštěn. V tomto směru jest tudíž stížnost neodůvodněná. Neodůvodněná jest i stížnost pokud se týče § 12 stanov. Ustanovení nově usneseného § 12 stanov, že se pozvání k valné hromadě děje veřejnou vyhláškou vyvěšenou v místnostech družstva neb řádně uveřejněnou nejméně sedm dnů přede dnem valné hromady, jest potud nejasné, že není v něm ustanovení, kde ona řádně uveřejněná vyhláška se má státi, takže členové by ani nevěděli, kde mají vyhlášku hledati. Podle § 5 čís. 8 cit. zák. musí způsob svolání valné hromady býti určen ve stanovách již předem a proto právem žádá v tomto směru rejstříkový soud, by způsob svolání valné hromady byl pojat do § 12 stanov.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usneseni rejstříkového soudu, není ve zřejmém rozporu ani se zákonem ani se spisy a není ani stiženo zmatečností. Dovolací stížnost není tudíž (§ 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák.) odůvodněna. K vývodům této stížnosti jest ještě dodali toto: Stěžující si společenstvo jest rolnickým mlýnským a pekárenským družstvem (§ 1 stanov), do něhož mohou podle § 3 stanov vstoupiti samostatní vlastníci a nájemci neb uživatelé pozemků věnovaných rolnickým účelům nebo osoby vykonávající činnost zemědělství prospěšnou. Podle § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. jsou družstva spolky s neuzavřeným počtem členů, jichž účelem jest podporovati výdělek neb hospodářství svých členů společným provozováním závodu neb poskytováním úvěru. Z toho plyne, že rolnické družstvo, jehož členy mohou býti, jak již uvedeno, jen rolníci v nejširším slova smyslu, může míti jen účel, směřující ku podpoře výdělku neb hospodářství členů jako rolníků, tedy, pokud jde o rolnické mlýnské a pekárenské družstvo k zužitkování hospodářských (rolnických) výrobků přeměnou jak na polotovary, na př. mouku nebo na výrobky z ní vyrobené, pro členy. Tomuto požadavku vyhovoval původní doslov stanov, pokud vymezoval účel družstva (§ 2). Navrhovanou změnou, dodatkem »a z obilí členů vyrobenou mouku, chléb a pečivo prodávati« stali by se členové družstva, rolníci, podnikateli, jejich činnost družstevní nesměřovala by již přímo k podpoře jich výdělku nebo hospodářství tím, že by levněji získali pro sebe potřebnou mouku a pečivo, nýbrž k tomu, by jako každý jiný podnikatel docílili zisku prodejem těchto výrobků komukoli, čímž by vyvíjeli v podstatě činnost jakéhosi výrobního družstva mlynářů a pekařů, jak naznačil již rejstříkový soud. Pokud pak jde o navrhovanou změnu § 12 stanov v tom směru, že pozvání k valné hromadě může se díti také veřejnou vyhláškou, vyvěšenou v místnosti družstva »neb řádně uveřejněnou nejméně sedm dnů přede dnem valné hromady« plyne z § 5 čís. 8 a 11 zákona čís. 70/1873 ř. zák., že nutno již do stanov pojati, jakým způsobem se děje svolání valné hromady, tedy také jak má býti vyhláška uveřejněna (srov. k tomu rozhodnutí čís. 8435 sb. n. s.).

Citace:

č. 11062. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 298-300.