Čís. 10999.

Pojišťovací smlouva.
Stanovily-li pojišťovací podmínky, že z pojištění jsou vyloučeny škody, které byly způsobeny řidičem, nemajícím úředního povolení k jízdě, jest pojišťovna sproštěna ručení jen, prokáže-li, že škodu způsobil řidič silostroje, nemající úředního povolení k jízdě, t. j. že škoda nastala z činnosti nebo z nečinnosti řídiče, nemajícího vůdčího listu, a nestačí k jejímu sproštění z ručení již okolnost, že se škoda přihodila při jízdě podnikané řidičem, nemajícím vůdčího listu, aniž by při tom záleželo na tom, zda řidič při tom škodu zavinil či nezavinil a zda snad při tom, vyvinul také ještě jinou činnost než tu, že řídil silostroj, ač k tomu neměl úředního povolení.
(Rozh. ze dne 18. září 1931, Rv I 658/30.)
Žalobci pojistili u žalované pojišťovny nákladní automobil. Podle pojišťovacích podmínek byly z pojištěni vyloučeny škody, jež byly způsobeny řidičem, nemajícím úředního povolení k jízdě. Automobil žalobců, řízen jsa Janem H-em, nemajícím úředního povolení k jízdě, se převrhl a vzňal. Žalobní nárok proti pojišťovně na vyplacení pojištěné sumy uznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Jde hlavně o výklad čl. 3 c) pojišťovacích podmínek. Tam se praví, že z pojištění jsou vyloučeny škody, které byly způsobeny řidičem, nemajícím úředního povolení k jízdě. Slovný i logický výklad tohoto ustanovení na první ráz vede k tomu, že škoda, má-li býti vyloučena z pojištění, musela býti řidičem způsobena. Kde není této podmínky, kde došlo ke škodě bez činění neb opomenutí řidičova, tam jest škoda kryta pojištěním. Slova: »škody způsobené řidičem« znamenají škody z činnosti, nebo z opomenutí (z viny i nezaviněně) řidiče, a nelze přisvědčit! odvolatelce, že slova ta mají ten význam, jako by se řeklo: »škody nastalé za jízdy osobou nemající úředníího povolení«. Jak uvedeno, žalovaná strana neprokázala, že škoda byla způsobena řidičem Janem H-em, a je proto škoda kryta pojištěním. Tomuto výkladu nasvědčuje i ustanovení Čl. 1 písm. a) pojišťovacích podmínek, podle něhož se pojištění vztahuje i na škody při opomenutí řidiče, čl. 3 písm. c) vylučuje pak ony případy, kde způsobil škodu řidič, nemající vůdčí list. Výklad, který dává žalovaná strana spornému ustanovení, předpokládal by jiný doslov toho místa v podmínkách (na př.: »vyloučeny z pojištění jsou škody nastalé, když řídí vůz osoba nemající úředního povolení a pod.«). Jest ovšem přisvědčiti odvolatelce, že nemá řídíti vůz osoba nemající vůdčí list, i když již složila s úspěchem řídičskou zkoušku, a že na přestoupení toho zákazu jsou stanoveny i tresty (nař. čís. 81/1910 ř. zák.). Proto neměl Jan H. řídíti pojištěný vůz. Ale z toho nelze nic vyvoditi ve prospěch žalované strany. Pro poměr žalované pojišťovny k žalobcům jest rozhodná pojišťovací smlouva (podmínky pojišťovací), a ta, jak již bylo vyloženo, mluví pro stanovisko žalobců, že nastalá škoda je kryta pojištěním. Aby nároky žalobců mohly býti vyloučeny, musela by právě smlouva zníti jinak. Ostatně žalovaná strana sama pojišťovací podmínky sestavila a přistoupením žalobců na ně vzešla smlouva o pojištění vozu. Tvrdí-li žalovaná, že přikládá a přikládala ustanovení čl. 3 písm. c) jiný smysl, než jak si je vykládají žalobci a jak soud na ně pohlíží, byla by žalovaná sama použila nejasného výrazu pro to, co snad zamýšlela, a muselo by se ustanovení to podle § 915 obč. zák. rovněž vykládati na její škodu. Avšak ustanovení sporného článku nepovažuje ani odvolací soud za nejasné, takže není ani třeba dovolávati se § 915 obč. zák. Vývody odvolatelky o tom, že by při stanovisku prvního soudu krylo pojištění vlastně následky trestného činu, nemohou na věci nic změniti. Vždyť na příklad u pojištění proti následkům povinného ručení často kryje pojištění i takové škody, které vznikly trestnou činností nebo takovým opomenutím (neopatrná jízda, neopatření nebezpečných zvířat a j.). Záleží na obsahu smlouvy, pokud totiž pojištěnec se zabezpečuje majetkově i pro takové případy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jest nesporno, že pojištěný silostroj byl poškozen při jízdě podnikané řidičem, nemajícím vůdčího listu. Podle čl. 3 c) všeobecných pojišťovacích podmínek jsou vyloučeny z pojištění škody, které, nehledíc k případům uvedeným v čl. 2 b) podmínek, byly způsobeny řidičem, nemajícím úředního povolení k jízdě. Jde jen o výklad a význam tohoto předpisu. Toto ustanovení připouští dvojí výklad, jednak, že z pojištění jsou vyloučeny škody, jež byly způsobeny, to jest nastaly z činnosti nebo z nečinnosti řidiče, nemajícího vůdčího listu, a druhý výklad, že jsou vyloučeny škody, jež se přihodily při jízdě podnikané řidičem, nemajícím vůdčího listu, aniž při tom záleží na tom, zda řidič škodu zavinil, či nezavinil a zda*snad při tom vyvinul také ještě jinou činnost než tu, že silostroj řídil, ač k tomu neměl úředního povolení. Poněvadž podle vykládacího pravidla druhé věty § 915 obč. zák. jest nejasný a nezřetelný výraz vyložiti v neprospěch toho, kdo ho užil, musí žalovaná pojišťovna, jež sestavila pojišťovací podmínky, nevyjádíivši náležitě v čl. 3 c) podmínek, které škody vlastně jsou z pojištění vyloučeny, následky nejasného vyjádření nésti sama. Posoudil tudíž odvolací soud věc po právní stránce správně, vysloviv, že požadovaná škoda není vyloučena z pojištění, poněvadž žalovaná neprokázala, že škodu způsobil řidič silostroje ve smyslu zde naznačeném, t. j. že škoda nastala z činnosti nebo z nečinnosti řidiče, nemajícího vůdčího listu.

Citace:

Čís. 10999.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 178-180.