Čís. 11285.

Žaloba o obnovu (§§ 530 a násl. c. ř. s.).
Usnesení radní komory, jímž byl zamítnut návrh soukromého účastníka na zahájení přípravného vyšetřování pro zločin křivého svědectví, poněvadž nebylo okolností odůvodňujících podezření ze zločinu podvodu křivým svědectvím (křivou přísahou) po stránce subjektivní, nevylučuje, že nebylo vydáno objektivně křivé svědectví, jež stačí pro důvod obnovy podle § 530 čís. 2 c. ř. s. V takovém případě nelze žalobu o obnovu odmítnouti podle § 539, druhý odstavec, c. ř. s.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1931, R I 370/31.)
Žalobu o obnovu zakládající se na tom, že rozsudek v základním sporu spočívá jediné na křivé výpovědi svědkyně Bohumily K-ové procesní soud prvé stolice odmítl podle § 539, druhý odstavec, c. ř. s., ježto trestní řízení nevedlo k odsouzení svědkyně Bohumily K-ové, ano již přípravné vyhledávání bylo zastaveno pro nedostatek skutkové povahy křivého svědectví, z něhož byla Bohumila K-ová obviněna. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, ustanově rok k ústnímu jednání, o žalobě o obnovu po zákonu jednal. Důvody: Podle § 539 c. ř. s. jest, žádá-li se o obnovu pro trestný čin (§ 530 čís. 2 c. ř. s.) a o tento případ jde v souzeném případě, určiti rok k ústnímu jednání o žalobě o obnovu teprve po právoplatném skončení trestního řízení, a to jen, když toho řízení buď vedlo k právoplatnému odsouzení pro trestný čin, jenž byl uveden k odůvodnění žaloby o obnovu, anebo když trestní řízení z jiných důvodů než pro nedostatek skutkové povahy nebo pro nedostatek důkazů nevedlo k odsouzení, jinak jest žalobu po oznámení výsledku trestního řízení odmítnouti jako nepřípustnou. Soud první stolice odmítl žalobu jako nepřípustnou s odůvodněním, že trestní řízení nevedlo k odsouzení svědkyně Bohumily K-ové proto, že již přípravné vyhledávání bylo zastaveno pro nedostatek skutkové povahy zločinu křivého svědectví, z něhož Bohumila K-ová byla viněna. Stížnost vytýká, že toto stanovisko soudu první stolice není správné, neboť prý z rozhodnutí radní komory krajského soudu trestního i z celého trestního řízení vyplývá, že skutková podstata zločinu křivého svědectví po stránce objektivní byla Bohumile K-ové prokázána. Pokud se stěžovatel dovolává »celého trestního řízení«, tedy obsahu trestních spisů, nepřísluší soudu procesnímu v tomto období, by zkoumal obsah spisů a sám z toho usuzoval, zda jest prokázána skutková povaha trestného činu, nýbrž toto zjištění musí se podle §§ 530 čís. 2 a 539 c. ř. s. státi v trestním řízení. Jinak však nelze výtce stížnosti upříti oprávnění. Ze spisů krajského soudu trestního není zřejmo, že již přípravné vyhledávání bylo zastaveno pro nedostatek skutkové podstaty zločinu křivého svědectví jak uvádí soud první stolice, neboť ze spisů těch lze jen seznati, že státní zastupitelství učinilo návrh podle § 90 tr. ř., nikoli však, ze kterých důvodů, které nebyly po rozumu § 539 druhý odstavec c. ř. s. označeny. V souzeném případě stalo se však v trestním řízení konečné rozhodnutí usnesením radní komory krajského soudu trestního ze dne 29. ledna 1931, jímž byl zamítnut návrh žalobce jako soukromého účastníka, by podle § 48 čís. 1 druhý odstavec, tr. ř. bylo zahájeno přípravné vyšetřování proti Bohumile K-ové pro zločin podvodu podle §§ 197 a 199 písm. a) tr. zák., a toto usnesení jest pro posouzení případu rozhodující. V tomto usnesení po vylíčení stavu věci se uvádí doslovně: »Radní komora přihlížejíc k vylíčenému stavu věci neshledává, že by v souzeném případě byly takové rozhodné okolnosti skutkové, které by s dostatek odůvodňovaly podezření proti Bohumile K-ové pro zločin podvodu křivým svědectvím a křivou přísahou po stránce subjektivní, a proto zamítla subsidiární návrh jako neodůvodněný. Podle toho usnesení radní komory krajského soudu trestního založeno jest na tom, že neshledává dostatečné důvody pro podezření proti Bohumile K-ové jen potud, že Bohumila K-ová vědomě učinila pod přísahou výpověď křivou, a nevylučuje tedy nijak, ba spíše předpokládá jsoucnost skutkové povahy zločinu podvodu křivou přísahou po stránce objektivní. Trestní řízení proti Bohumile K-ové pro zločin křivé přísahy nevedlo k odsouzení nikoli pro nedostatek skutkové povahy nebo pro nedostatek důkazů po stránce objektivní, která jedině přichází v úvahu při posouzení, zde jest dán předpoklad pro určení roku k ústnímu jednání podle § 539 druhý odstavec c. ř. s., nýbrž z důvodu jiného, t. j. pro nedostatek přičítatelnosti viny Bohumily K-ové z nedostatku dostatečných důkazů, že Bohumila K-ová vědomě učinila výpověď křivou. Nebylo tu tedy podkladu pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné po rozumu § 539 druhý odstavec, c. ř. s. a bylo na soudu první stolice, by podle téhož zákonného ustanovení ustanovil o žalobě o obnovu rok k ústnímu jednání.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rozhodnutí rekursního soudu odpovídá stavu, věci a zákonu a nebylo vyvráceno vývody dovolacího rekursu. K nim se připomíná: Podle § 530 čís. 2 c. ř. s. může býti řízení, skončené rozsudkem, k návrhu strany obnoveno, když se svědek stal vinným křivou výpovědí, a zakládá-li se rozsudek na této výpovědi. Předpokládá se tudíž: a) že svědek vypovídal křivě a b) že rozsudek se o jeho výpověď opírá. Nepředpokládá se však, by svědek pro křivou výpověď byl trestním rozsudkem uznán vinným. Svědectví jest křivé, by mohlo vésti k odsouzení, když se svědkova výpověď neshoduje s jeho pozorováním, jak je má v paměti (Stooss, Strafrecht, str. 507). Avšak pro předpoklad § 530 čís. 2 c. ř. s. stačí objektivně křivá výpověď. Rekursní soud vyložil správně, že usnesení radní komory, kterým byl zamítnut návrh soukromého účastníka na zahájení přípravného vyšetřování, nevylučuje, že Bohumila K-ová složila u soudu objektivně křivé svědectví. Bude-li to dokázáno a shledá-li soud, že se rozsudek o uznání otcovství zakládá na této výpovědi, stačí to k povolení obnovy řízení (Gl. U. n. ř. 2029, sb. n. s. čís. 4126).

Citace:

č. 11285. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 682-684.