Čís. 11078.

Směnečný zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928.
Domicil jest nevyplněn jen, není-li v něm pojmenován domiciliát, je-li však uvedeno vedle bydliště trasátova jiné místo splatnosti. Pokud jest míti za to, že v dodatku na směnce bylo stanoveno různé místo splatnosti od udaného bydliště trasátova a že v něm byla pojmenována osoba domiciliáta.
Místo, kde se má státi protest, jest podstatnou jeho náležitostí; protest v jiném místě než místě splatnosti nemá význam.
(Rozh. ze dne 15. října 1931, Rv I 1120/31.)
Na směnce, o niž tu jde, byl uveden jako směnečník Jan Gustav P. v Žatci. Ve směnce byla poznámka domicilu tohoto doslovu: Splatno u Spař a Creditkassa v Rybářích a u toho štampilkou vyznačený dodátek; V notariátní kanceláři v Karlových Varech, Notářství H., Karlovy Vary. Směnka byla protestována na notářství H-ovč v Karlových Varech. K žalobě Spařund Kreditkassa, zapsaného společenstva s r. o. v Rybářích vydal soud prvé stolice směnečný platební příkaz proti Janu Gustavu P-ovi, Růženě P-ové, Josefu L-ovi, Karlu H-ovi a Anně H-ové (proti těmto dvěma jako indosantům). Námitky proti směnečnému platebnímu příkazu podali jen Karel a Anna H-ovi v tomto směru; Asi před pěti roky přišel k nim P. s nevyplněným směnečným blanketem a prosil je o podpisy. Směnka byla úplně prázdná a neměla ani záznam o domiciliátu. Podepsali se na rubu, domicilování nebylo ujednáno ani výslovně, ani mlčky. Asi za čtyři nebo pět let poté vyplnila žalující pokladna směnku bez jejich souhlasu a domicilovala, nevyžádavši si k tomu souhlas manželů P-ových. Směnka jest neplatná, obsahujíc dvojí místo placení, a to LI spořitelní a úvěrní pokladny v Rybářích a v notářské kanceláři notáře Josefa H-a v Karl. Varech. Směnečný nárok proti žalovaným jako indosantům není po právu, jelikož podepsali na rubu prázdnou směnku, takže směnka in bianco byla předána P-em žalující pokladně jako výstavkyni. Nepředali tudíž směnku, ani valutu nikdy neobdrželi, jde o žiro na oko. Směnka měla býti k zachování směnečného práva proti žalovaným řádně protestována a to, an domicil nebyl vyplněn; u P-a v Žatci. To se nestalo. Druhý záznam o domicilování »splatno v notářské kanceláři v Karlových Varech, notářství Josef H. v Karl. Varech« byl přičiněn na směnce teprve po 30. říjnu 1930. Protest sám byl proti zákonu, odporuje §§ 5 a 98 směn. zákona. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečný platební příkaz v platnosti, odvolací soud směnečný platební příkaz proti Karlu a Anně H-ovým zrušil. Důvody: Ve směnce jest'místo placení rozdílné od bydliště trasáta a jest proto směnka směnkou domicilovanou (§ 22 směn. zák.), avšak jest směnkou s nevyplněným domicilem, ježto domiciliát není uveden jménem. Platiti není firmou Spařund Kreditkassa v Rybářích, ani notářskou kanceláří v Karlových Varech, nýbrž u Spařund Kreditkassa a v notářské kanceláři v Karlových Varech. Není-li domicili vyplněn, není-li uveden nikdo, kým nebo jehož prostřednictvím jest platiti, jest protestovati pro neplacení proti akceptantovi, ježto není tu splnomocněnce trasáta, od něhož by bylo lze požadovati zaplacení. Tak tomu jest v souzeném případě, kde jest uvedeno zcela všeobecně »u« a »v«. Již 2 tohoto důvodu nevyhovuje protest zákonu (§ 37 směn. zák.), ježto placení bylo požadováno od žalobkyně, nikoliv od akceptanťa P-a a ježto nebyl učiněn protest pro neplacení proti němu. Než ani tato okolnost není beze všeho zřejmá z protestu, neboť není v něm vůbec uvedeno, od koho bylo placení požadováno a proti komu protest směřuje, což podle §§ 37 a 95 směn. zák. jest podstatnýmpožadavkem. Že placení bylo požadováno od žalobkyně, lze souditi jen z toho, že v protestu jest uvedeno, že praktikant Josef U., jenž jediný byl přítomen, odpověděl, že nedošlo krytí. Avšak podle udání žalobkyně jest U. jejím vlastním úředníkem. Než něco podobného nesmí vyplynouti z úsudku, neboť podle § 95 (2) směn. zák. nutno mezi jiným pojmouti do protestu jméno nebo firmu osoby, pro niž a proti niž bylo protestováno, což se nestalo. To tedy jest druhé porušení zákona, které již samo o sobě způsobuje neplatnost protestu. K tomu posléze druží se i okolnost třetí: Protest byl učiněn na nesprávném; místě. Není správný názor prvého soudce, že jest lhostejno, kde se protest učiní, zda v obchodní místnosti, či v bytě či na jiném místě. Jak již uvedeno, jde o nevyplněný domicil, než přes to o směnku domicilovanou. Nadapený rozsudek však uvádí, že splatnost směnky byla určena u Spařund Kreditkassa v Rybářích, u žalujícího ústavu, a platiti tam měl trasát, jenž se měl starati o úhradu, a opomenul-li toho, bylo k uchování směnečného práva proti indosantum zapotřebí protestu. Než svolení domiciliáta, by směnka nebyla protestována v její obchodní místnosti, nýbrž v notářské kanceláři H. v Karlových Varech, vyplývá ze štampilky »V notářské kanceláři v Karlových Varech, Notářství H., Karlovy Vary«. Nehledíc k přípustnosti takovéto samovolné poznámky, zaměňuje prvý soudce pojem platiště s místem placení. Jen když místo placení a trasátovo bydliště jest v témže místě (obcí) a uvádí se jiná místnost než obchodní místnost nebo byt trasátů, kde se má platiti, lze mluviti o platišti, o nevlastním domicilu. Na směnce jsou však uvedeny dvě různé politické obce. Rybáře a Karlovy Vary, které tvoří dva různé domicily a kde má proto platiti jen prvý domicil podle § 3 čís. 7, poslední věta. Podle § 39 směn. zák. nelze ani za souhlasu trasáta presentovati ku placení na jiném místě, než v místě domicilu. Na dodatek »v kanceláři notářství H. v Karlových Varech« jest hleděti jako na nepřipojený. Jelikož však bylo protestováno v Karlových Varech, stalo se tak na nesprávném místě (§ 39 směnečného zákona) a má to proto stejně jako jiná porušení § 37 směn. zák. v zápětí, že protest jest neplatný, což však musilo přivoditi ztrátu směnečných práv proti žalovaným jako indosantům podle § 39 směn. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka vytýká právem, že nejde o nevyplněný domicil, bylo-li ve směnce s adresou trasáta »Johann Gustav P. in Saaz« připojeno »Zahlbar bei der Spařund Kreditkassa in Fischern«. Nevyplněn jest domicil jen, není-li v něm pojmenován domiciliát, je-li však uvedeno kromě trasátova bydliště jiné místo splatnosti. Podle obsahu srněnky nemůže býti pochybnosti o tom, že doložkou »splatno u Spařund Kreditkassa v Rybářích«, mělo býti stanoveno, že směnka má býti vyplacena v Rybářích, nikoli v Žatci; toto místo mělo býti patrně jen označením trasátova bydliště a dodatek splatnou... v Rybářích, zřejmě označoval místo splatnosti vedle trasátova bydliště a uváděl i osobu domiciliátovu. Že firma žalující pokladny zní »Sparund Kreditkassa in Fischern, registrierte Genossenschaft mit beschrankter Haftung«, nic na tom nemění, ježto pro nepředpojatého čtenáře směnky nemůže vzejiti pochybnost, že Rybáře nebyly uvedeny jen jako součást firmy, nýbrž jako místo splatnosti, místo, kde směnka má býti vyplacena. Pro to svědčí zejména slovo »splatno«, »zahlbar«. Nebylo by pochopitelno, by se vykládal dodatek tak, že má znamenati jen platebnu, když by tato přece nebyla v Žatci, které místo by jinak zůstalo místem splatnosti. Proto jest dodatek »splatno« atd. vyložrtí jen tak, že jím bylo stanoveno různé místo splatnosti od udaného bydliště trasátova a že v něm byla pojmenována osoba domiciliáta, takže jde o vyplněný domicil. Je-li tomu tak, jest další připojené místo splatnosti »v notářské kanceláři v Karlových Varech notářství H-ovo v Karlových Varech« druhým místem splatnosti, jež’ však platí za nedoložené (§ 3 čís. 7 směn. zák.). Bylo proto směnku protestovati v Rybářích v místnostech žalobkyně, po případě — byl-li domicil protiprávně připojen, což řešiti netřeba — v bydlišti trasátově v Žatci. Protest v Karlových Varech v notářské kanceláři není platný, protože se stal materielně jinde, než se státi měl. Nejde jen o nedůležitou formalitu, ježto místo, kde se protest má státi, je podstatnou jeho náležitostí, a protest v jiném místě, než v místě splatnosti, nemá význam. V tom má odvolací soud pravdu a nezáleží na tom, zda má pravdu i v tom, že protest jest neplatný proto, že v něm není uvedeno, proti komu směřuje a jaká výzva byla učiněna protestujícím notářem k protestátu a jak tento odpověděl. Nebyl-li vznesen platný protest, ztrácí majitel směnky nárok proti indosantům a proto odvolací soud právem směnečný platební rozkaz zrušil.

Citace:

Čís. 11078. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 322-325.