Čís. 11107.Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).»Údajem« podle § 10 zákona jest nejen tvrzení skutkových okolností, nýbrž i osobní (subjektivní) názory a mínění.(Rozh. ze dne 20. října 1931, Rv I 1188/30.) Václav V. měl zastoupení firmy Š. a sice pro obor elektrických motorů. Dne 5. června 1929 přišel k Václavu V-ovi žalovaný Václav M. s Karlem B-em a nabízel mu, by převzal zastoupení motorů firmy S. Při tom žalovaný říkal, že S-ovy motory jsou lepší než motory Š-ových závodů, že dříve také zastupoval Š-ovy závody, že se však motory Š-ových závodů neosvědčily, že jich má několik vyřazených a že by je prodal za levnější cenm Poněvadž se mu motory Š-ových závodů neosvědčily, proto prý se od nich odpoutal. Dále vypravoval, že většina motorů Š-ových závodů jím prodaných je vyřazena pro špatnou jakost. Nabízel proto Václavu V-ovi, by přijal zastoupení S-ových motorů, čímž rozuměl Václav V. elektromotory firmy S. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se firma Š. na žalovaném Václavu Al-ovi, by byl uznán povinným zdržeti se údajů, že elektromotory firmy S. jsou lepší než elektromotory strany žalující, že elektromotory »Š.« prodané v okolí J. se neosvědčily a že je jich většina vyřazena z provozu následkem výrobních vad těchto motorů, jakož i že jest povinen zdržeti se rozšiřování takových údajů a že jest dále povinen na své útraty uveřejniti odvolání v časopise H. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Pokud se především týče námitky žalované strany, že se prohlášení žalovaného stalo k Václavu V-ovi proto, že šlo o jeho získání jako zástupce, nikoliv o prodej motorů konsumentům, a že tedy nelze v souzeném případě mluviti o jednání za účelem soutěže, jest tato námitka neodůvodněná, neboť jednání za účelem soutěže ve smyslu zákona čís. 111 z r. 1927 jest pojímati pokud možno široce a za jednáni za účelem soutěže jest považovati nejen přemlouvání přímých konsumentů, nýbrž i snahu získati dosavadního zástupce jedné firmy pro firmu jinou, soutěžící. Soutěžitelem jest podle § 46 cit. zák. rozuměti každého podnikatele, jenž vyrábí zboží téhož nebo podobného druhu a, poněvadž v souzeném případě šlo o elektromotory vyráběné různými firmami, nemůže býti pochybnosti o tom, že žalovaný jednal za účelem soutěže. Údaje, které žalovaný učinil k Václavu V-ovi, jsou zřejmě způsobilé poškodili podnik žalující firmy, neboť žalovaný mluvil o tom, že se motory neosvědčily, že se proto od nich odpoutal a že většina jich jest vyřazena pro špatnou jakost. O tomto svém tvrzení žalovaný důkaz pravdy vůbec nenabídl, a okolnost, že snad motory, které prodává žalující strana, spotřebují více proudu než motory firmy S., není ještě známkou špatné jakosti motorů žalující stranou dodávaných, nehledíc ani k tomu, že není jisto, v čem byla příčina velké spotřeby proudu. Okolnost, že snad žalovaný k V-ovi mluvil jen o motorech firmy S., jest pro posouzení věci nerozhodná, neboť jde hlavně o to, kterých motorů se výroky žalovaného týkaly. Jest tudíž ve zjištěných výrocích žalovaného skutková povaha zlehčování podle § 10 zák. o nekal. sout., a, poněvadž důkaz pravdy nebyl ani nabídnut, bylo žalobě vyhovět! potud, že žalovaný jest povinen se zdržeti výroků, jež jsou uvedeny v rozsudečném výroku. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Co do výtky nesprávného právního posouzení věci jest ovšem pravda, že zákon nevylučuje právo volné kritiky, pokud se pohybuje v mezích dobrých mravů hospodářského života a nemá za podklad klamná udání, tedy, pokud jest věcná. Ale toho právě v souzeném případě není, ano není prokázáno, že se motory žalobkyně neosvědčily a že musely proto býti většinou z provozu vyřazeny následkem výrobních vad. Tato kritika se s pravdou nesrovnávala a byla způsobilá oklamati a zjednati neprávem přednost výrobkům jiným před výrobky žalobkyně, protože byla v rozporu s dobrými mravy soutěže. Právem žalující strana klade váhu na to, 'že nejen nevylučuje skutkovou povahu § 10 zák. o nek. soutěži okolnost, že šlo o styk výrobce se sprostředkovatelem, nikoliv výrobce se spotřebitelem, nýbrž okolnost tato může míti pro poškozeného soutěžitele tím těžší následky, čím spíše nedovolenou soutěžnou činností získaný agent může získáním řady nových odběratelů tyto odlákati poškozovanému soutěžiteli. Proto soud prvé stolice uznav, že tímto všeobecným zlehčováním výrobků žalobkyně byla založena skutková povaha činnosti zakázané § 10 cit. zákona, posoudil věc po stránce právní správně.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolání napadá odvolací rozsudek jen potud, pokud se vztahuje též k výroku žalovaného, že elektromotory firmy S. jsou lepší než elektromotory firmy Š. Než nemá pravdu. Odvolací soud ovšem praví, že »jen« ony výroky žalovaného zakládají skutkovou povahu zlehčování zboží a poměrů podniku žalobkyně a jsou proto pro rozhodnutí sporu závažné, jimiž žalovaný tvrdil, že se elektromotory žalobkyní v okolí J. prodané neosvědčily a že většina jich jest vyřazena z provozu následkem výrobních vad těchto motorů. Ale k těmto skutečnostem poukazuje odvolací soud jen jako k protikladu skutečností, jichž se odvolatel dotkl v odvolání, t. j. toho, že skutečně při zkoušce motory S. vykazovaly menší spotřebu, že někteří rolníci žádali na žalovaném výměnu motorů Š-ových za motory S. a že žalovaný z toho důvodu má motory Š. lacino na prodej. Nepoukazuje k nim však v souvislosti s dovolatelovými prohlášeními, že elektromotory firmy S. jsou lepší než elektromotory firmy Š. Zabývati se zvláště a výslovně i s těmito, neměl odvolací soud příčiny, protože žalovaný v odvolání nekladl na tuto část rozsudkového výroku zvláštní důraz a neprovedl odvolání podrobněji ve směru, jímž se nese dovolání. Padají proto právní vývody, že skutkový základ zjištěný v odvolacím rozsudku neopodstatňuje plně jeho odsuzující výrok. Stejně neobstojí ona část dovolatelových výkladů, podle nichž prohlášení žalovaného, že elektromotory firmy S. jsou lepší než elektromotory firmy Š., vůbec nejsou údajem podle § 10 zák. o nekalé soutěži, nýbrž jen hodnotícím úsudkem, jenž ve svém povšechném rázu není úsudkem o jakosti zboží a vymyká se jakékoli zákonné úpravě. Zákon poukazuje v § 10, pojednávajícím o zlehčování u slova »údaje« citací § 2 odst. (2) — o nekalé reklamě — k vymezení jeho pojmu v tomto posléze řečeném místě zákona. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zák. o nek. sout. (tisk čís. 255 posl. sněmovna N. S. R. Č. 1926) praví ve vývodech k § 2, že osnova používá všeobecného výrazu údaj, chtějíc tím naznačítí, že nemusí jiti jen o sdělování určitých skutečností, nýbrž i o projev subjektivního mínění. Neníť mezi oběma těmito způsoby myšlenkového vyjadřování pro obor nekalé soutěže podstatného rozdílu. Dovolávajíc se těchto vývodů, hájí také převážná většina komentátorů čsl. zákona o nek. sout. právem stanovisko, že údajem jest rozuměti nejen tvrzení skutkových okolností, sdělení, co se stalo nebo co jest, nýbrž i osobní (subjektivní) názory a mínění, hodnotící úsudky, takže jest zodpovědný podle § 10 (27) zák. o nek. sout. — jsou-li naplněny i ostatní náležitosti jejich skutkového děje — i soutěžitel, jenž svého spolusoutěžitele pohaní znehodnocujícím úsudkem. Na závadném rázu souzeného výroku nemění nic jeho povšechnost. Nelze přehlížeti těsnou souvislost pozastaveného výroku, že elektromotory firmy S. jsou lepší než elektromotory firmy Š., s ostatními dovolatelovými výroky, k nimž se dovolání již nevztahuje. Ze souvislosti té jde jasně na jevo, že žalovanému nešlo jen o povšechný úsudek zařazující různé výrobky do určitých stupnic, nýbrž o srovnání dvou soutěžících výrobků, pokud se tkne podniků, při němž určité — prý nevýhodné — vlastnosti jednoho z nich byly mu vytýkány na újmu v zájmu druhého. Údaje ty jsou způsobilé, poškoditi tento druhý podnik a mohou proto, pokud žalovaný nedokáže jejich pravdivost, býti zlehčováním podle § 10. Že se jim nedostávalo ostatních náležitostí skutkového děje, dovolání nevytýká a nejde ani jinak ze spisů najevo.