Čís. 11068.

Kandidáti advokacie.
Profesor obchodní akademie, jenž vzhledem k rozvrhu svých vyučovacích hodin na obchodní akademii nemá možnost zachovávati kancelářské hodiny u advokáta, nemůže býti zapsán do seznamu kandidátů advokacie.
(Rozh. ze dne 5. října 1931, R II 228/31.)
Výbor moravské advokátní komory v Brně odepřel zápis profesora obchodní akademie Dr. N-a do seznamu kandidátů advokacie. Vrchní soud v Brně nevyhověl odvolání žadatele. Důvody: Kandidát advokacie musí se splna věnovati zákonem předepsané praktické službě jako hlavnímu zaměstnání. K tomu patří, by zachovával kancelářské hodiny a mohl býti upotřeben ke všem výkonům advokátního povolání. Pracovní doba v advokátních kancelářích trvá průměrně sedm hodin denně, tedy za šest všedních dnů 42 hodin, pokud se týče 40 hodin, jelikož v sobotu bývá v mnohých kancelářích kratší doba pracovní. Ze zprávy ze dne 6. října 1930, již) podalo ředitelství obchodní akademie v U., jest zjevno, že Dr. N. vyučuje na této akademii týdně 20 hodin, tedy celou polovinu hodin týdenní pracovní doby advokátní. Tyto učební hodiny spadají však větším dílem do doby, která jest určena pro práci v advokátní kanceláři, tak zejména v úterý od 8—9, pak od 11—12 hodin, ve středu od 8—10 a od 1 h—12 hod., ve čtvrtek od 10—11 hod., v pátek od 8—13 hod. a v sobotu od 8—10 hod. Zejména dopolední hodiny vyučovací znemožňují Dr. N-ovi téměř každý den v týdnu, by byl nerušeně zaměstnáván v advokátní kanceláři, zvláště při jednáních soudních, která se konají velkou většinou dopoledne. Nemůže tudíž kancelářské hodiny advokátní praxe dodržovati ani v advokátní kanceláři samé ani v zastupování u soudu. Advokát Dr. Z. sám ve svém vyjádření ze dne 23. prosince 1930 uvedl, že Dr. N. jest zaměstnán u něho jen potud, pokud podle rozvrhu hodin obchodní akademie nevyučuje na tomto ústavě, a že kancelářské hodiny dodržuje, pokud mu to dovoluje jeho úřad. Poukazuje-li Dr. N. v žádosti o zápis na rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 6355 sb. n. s., tu jest vytknouti, že byl právě v tomto, rozhodnutí zápis profesora obchodní akademie do seznamu kandidátů advokacie učiněn závislým na tom, zda má možnost advokátní praxi dostatečnou a patřičnou měrou se věnovati. Toho však v projednávaném případě u Dr. N-a není, pročež nelze na usnesení výboru advokátní komory nic změniti.
Nejvyšší soud nevyhověl odvolání. Důvody:
Odvolání není oprávněno. Bezpodstatná jest výtka odvolatelů, že napadené usnesení je zmatečné, odporujíc zrušovacímu usnesení téhož soudu ze dne 21. listopadu 1930. V tomto zrušovacím usnesení nebylo ještě rozhodováno o tom, zda má Dr. N. možnost věnovati se advokátní praxi dostatečně, nýbrž bylo v té příčině nařízeno doplnění, a napadené usnesení se opírá o výsledky doplněného řízení. O vytýkaném rozporu nemůže tedy býti řeči. Pro posouzení věci jest jen rozhodné, má-li Dr. N. se zřetelem k svým povinnostem jako definitivní státní profesor obchodní akademie v U. možnost, by se věnoval advokátní praxi pravidelně a dostatečnou měrou tak, jak toho vyžaduje řádný výcvik kandidáta advokacie podle úmyslu zákona (§ 1 e) a § 5 zákona ze dne 31. ledna 1922 čís. 40 sb. z. a n. a rozhodnutí čís. 6355 sb. n. s.). Provedeným řízením byly dostatečně vyšetřeny všechny podstatné okolnosti případu, takže lze si z nich utvořiti spolehlivý úsudek o uvedené rozhodující otázce. Jest proto lichou výtka odvolatelů, že dosavadní řízení bylo neúplné. Výbor advokátní komory a vrchní soud v Brně odpověděly na onu otázku záporně. Nejvyšší soud, uváživ o věci, schvaluje důvody napadeného usnesení, jichž správnost nebyla vývody odvolatelů vyvrácena. Tvrdí-li se v odvolání nově, že ředitel obchodní akademie prohlásil, že jest ochoten v příštím roce upraviti Dr. N-ovi rozvrh hodin tak, by vedle svého úřadu učitelského mohl zachovávati hodiny praxe advokátní, jest tím správnost stanoviska napadeného usnesení jen podporována. Názor odvolatelů, že se vyučování právním předmětům na obchodní akademii rovná výkonu advokátní praxe, je zřejmě nesprávný, neboť odporuje předpisu § 5 (2) zákona čís. 40/1922, který vyžaduje praktickou právní službu u advokáta. Zápis Dr. N-a do seznamu kandidátů advokacie byl tudíž právem odepřen a neoprávněnému odvolání nebylo lze vyhověti.

Citace:

č. 11068. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 306-307.