Čís. 10980.

Sudiště podle § 88, druhý odstavec, j. n.
Vrácení faktury může se státi i prostřednictvím plnomocníka (kupitelova). Lhostejno, že se prodatel vyjádřil k plnomocníku, že fakturu zpět nepřijme.
(Rozh. ze dne 9. září 1931, R I 596/31.)
Proti žalobě, zadané na sudišti podle § 88, druhý odstavec, j. n. vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti, uváděje, že faktura ze dne 3. prosince 1930 byla ihned po obdržení zprávy o pozastavení zboží ža- lobkyni vrácena. Soud prvé stolice námitce místní nepříslušnosti vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud námitku zamítl. Důvody: Jde o to, zda se pozastavení faktury stalo včas. V tom směru uvádí svědek František G., že byl žalovaným vyrozuměn, že dává k disposici vagon kaolinu, dodaný mu žalobkyní, a že to podle příkazu sdělil telefonicky žalobkyni, že žalovaný poslal mu též účet, by ho vrátil žalobkyni, že ho chtěl vrátiti žalobkyni, jež ho však nepřijala. Z toho vyplývá, že ani faktura nebyla pozastavena jako odporující smlouvě, ani nebyla vrácena žalobkyni, nýbrž Františku G-ovi, jenž v plné moci žalovaného objednal u žalobkyně zboží a nelze tudíž mluviti o tom, že žalovaný fakturu vůbec anebo fakturní doložku včas pozastavil, takže jest tu příslušnost podle § 88, druhý odstavec, j. n.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurs jest důvodný. Správně uvádí rekursní soud, že tu jde jen o otázku, zda se pozastavení faktury stalo včas. V tomto směru rekursní soud cituje výpověď svědka Františka G-a, jenž udal, že byl žalovaným vyrozuměn, že vagon kaolinu, žalující stranou mu dodaný, dává k disposici, a že svědek podle příkazu to žalující straně telefonicky sdělil, že žalovaný poslal svědku také účet, by jej vrátil žalující straně, že svědek chtěl ho žalobkyni vrátití, žalobkyně však že prohlásila, že účet zpět nepřijme. Z této svědecké výpovědi však rekursní soud nevyvodil, co v ní jest důležité pro posouzení sporné otázky. Ze spisů vysvítá, že svědek František G., sprostředkoval obchod, o který jde, mezi stranami jako zástupce žalovaného. Když pak žalovaný prostřednictvím svědka oznámil žalující straně, že jí dodaný vagon kaolinu dává k disposici, a když tento zástupce žalovaného chtěl vrátiti žalující straně fakturu jemu k tomuto účelu žalovaným zaslanou, a žalující strana odepřela fakturu zpět přijmouti, jest případ posuzovati tak, jako by vrátil fakturu žalovaný sám, poněvadž není zákonem předepsáno, jak se vrácení faktury má státi, a poněvadž okolnost, že žalující strana fakturu zpět vžiti odepřela, nemůže míti pro spornou otázku význam. Podle zákona stačí, by byla faktura bez poznámky vrácena, by ten, kdo od druhé strany fakturu obdržel, vyvinul činnost, z níž vychází na jevo, že fakturu vrací. To se může státi poštou, poslem neb osobně a není, tedy vyloučeno, by se vrácení stalo prostřednictvím plnomocníka. Když se druhá strana k plnomocníku, který jí chtěl fakturu vrátiti, vyjádřila, že ji, zpět nepřijme, nemůže toto její vyjádření zmařiti právní účin činnosti žalovaného ve smyslu § 88 druhý odstavec j. n. Proto jest za to míti, že v souzeném případě byla faktura žalující straně bez poznámky vrácena a že jest vyloučena příslušnost soudu podle cit. § 88 druhý odstavec j. n., o niž se žaloba opírá.

Citace:

Čís. 10980.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 138-139.