Čís. 11098.Souhlasný názor nižších soudů, že jest vypustili dodatek »obecně prospěšné« z firmy družstva, jemuž nebyla ministerstvem sociální péče přiznána povaha prospěšného družstva, není ve zřejmém rozporu se zákonem (§ 16 nesp. říz.).(Rozh. ze dne 19. října 1931, R I 778/31.)Rejstříkový soud vyzval družstvo, by vypustilo ze své firmy dodatek »obecně prospěšné«. Výzva se stala k žádosti ministerstva sociální péče, jež ji odůvodnilo tím, že používáním označení »obecně prospěšné« mohla by býti veřejnost uváděna v omyl, že družstvu byl ministerstvem sociální péče přiznán charakter obecné prospěšnosti ve smyslu ČI. 30 stanov Státního bytového fondu pro péči o malé byty, což se ve skutečnosti nestalo. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Podle čl. 16, druhý odstavec, obch. zák. jsou přípustné jen takové přídomky (dodatky) k firmě, jež slouží k bližšímu označení osoby nebo závodu. Již z toho jest zřejmo, že přídomky ty musí odpovídati pravdě a nesmí býti způsobilé, by v širší veřejnosti vzbuzovaly klamné domnění o osobě neb o závodu. Dopisem ze dne 20. června 1931 požádalo ministerstvo sociální péče v Praze o výmaz označení »obecně prospěšné« z firmy z důvodu, že používánim tohoto označení mohla by veřejnost býti uvedena v omyl, že družstvu tomu byl ministerstvem sociální péče přiznán charakter obecné prospěšnosti ve smyslu čl. 30 stanov Státního bytového fondu pro péči o malé byty, což se ve skutečnosti nestalo. Podle dopisu téhož ministerstva ze dne 25. června 1930 družstvo prohlásilo, že nechce míti nic společného s obecně prospěšnými družstvy, podporovanými státem, a proto družstvu nemohl býti udělen státní příspěvek podle zákona o stavebním ruchu čís. 45/30 sb. z. a n. a ježto zákon podporu jiných družstev než obecně prospěšných nepřipouští. Podle toho opověď znění firmy a zápis firmy společenstva v rejstříku společenstev neodpovídá skutečnosti a zásadě pravdivosti ovládající firemní rejstřík, naopak má nesprávné označení povahy družstva, že mu byla přiznána povaha obecné pro spěšnosti, a jest proto provedený zápis nepřípustný. Proto bylo napadeným usnesením rejstříkového soudu správně uloženo vyloučení dodatku, uvedeného v doslovu firmy.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Dovolací stížnost vytýká napadenému usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení rejstříkového soudu, zřejmý rozpor se zákonem a zmatečnost. Ji spatřuje v tom, že nižši soudy vůbec nevyšetřily, zda družstvo podle stanov a podle své skutečné působnosti může býti pokládáno a proto také označováno za obecně prospěšné. Leč vytýkané opomenuti bylo jen důsledkem právního názoru rekursniho soudu a nezakládá zmatečnost. Právní názor rekursniho soudu, který vedl k potvrzeni usneseni rejstříkového soudu, a' tudíž ani jeho rozhodnuti neni ve zřejmém rozporu se zákonem, neboť zřejmá protizákonnost znamená, že otázka, o niž jde, je v zákoně řešena určitě a přesně, takže nemůže vzejiti pochybnost o úmyslu zákonodárce, a že přes to bylo vydáno rozhodnuti, odporující předpisům zákona (srovnej rozhodnuti čis. 745 sb. n. s.). Tomu v tomto případě tak neni. Nedostává se tudíž předpokladů § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čis. 208 ř. zák. a nemohlo býti dovolacimu rekursu vyhověno.