Čís. 11194.

Žaloba, jíž se kupitel domáhá proti exekuci k vydobytí kupní ceny zrušení kupní smlouvy pro neodstranitelné vady dodaného zboží, není žalobou oposiční, nýbrž žalobou ze správy (žalobou redhibiční), třebaže jest se v žalobě domáháno i výroku, že exekuce jest nepřípustná. Nejde o skutečnosti zrušující vydobývaný nárok podle § 35 ex. ř., byly-li tu vytýkané vady již v době vzniku exekučního titulu (v době dodání), třebas se ukázaly teprve později.
Při splátkových obchodech zůstává kupiteli, pokud kupní cena není úplně zaplacena, zachován nárok ze správy, i když byl rozsudkem odsouzen k zaplacení kupní ceny a byla proti němu vedena exekuce k vydobytí kupní ceny.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1931, Rv I 1465/30.)
Žalobce koupil od žalované firmy stroj na splátky, a, ježto je neplatil, vymohla si žalovaná proti němu rozsudek ze dne 7. července 1929 na zaplacení kupní ceny. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované, by bylo uznáno právem, by kupní smlouva, jež jest podkladem rozsudku ze dne 7. července 1929, byla (pro neodstranitelné vady stroje) zrušena a by byla exekuce vedená na základě řečeného rozsudku prohlášena za nepřípustnou. Oba nižší soudy žalobu zamítly, majíce za to, že tu není podmínek žaloby podle § 35 ex. ř., ježto vady stroje byly tu již před vznikem exekučního titulu.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších stolic a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal.
Důvody:
Pro posouzení, o jakou žalobu jde, nerozhoduje její pojmenování žalobcem jako žaloby oposiční podle § 35 ex. ř., nýbrž směrodatným jest obsah žalobního děje a zejména žalobního žádání, v němž dochází jasného výrazu, jakého nároku se žalobce domáhá. Podle žalobního děje není pochybnosti o tom, že žalobce uplatňuje nárok ze správy podle § 932 obč. zák. pro neodstranitelné vady dodaného stroje, překážející jeho řádnému užívání, a žalobní žádání důsledně se domáhá zákonného nároku, by kupní smlouva, jež jest podkladem rozsudku ze dne 7. července 1929, byla zrušena (redhibice). Jest proto zřejmo, že jde o žalobu ze správy. Tomu nebrání, že žalobce žádá i o výrok, že exekuce na základě onoho rozsudku jest nepřípustná, neboť to jest jen důsledek zrušení smlouvy (§ 39 čís. 5 ex. ř.). Žalobce neuplatňuje skutečnosti zrušující vydobývaný nárok, jež nastaly po vzniku exekučního titulu, jakž vyžaduje ustanovení § 35 ex. ř., poněvadž vytýkané vady, jimiž stroj byl prý zatížen, byly tu podle žalobních údajů již v době dodání, tedy před vznikem exekučního titulu, a jen se ukázaly teprv později při upotřebení stroje.
Kupní smlouva, jíž žalobce stroj koupil, jest nesporně splátkovým obchodem ve smyslu zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., podle něhož jest kupující, na jehož straně není kup obchodem (§ 10), podle § 4 odstavce 3 oprávněn domáhati se nároku ze správy i po uplynutí šestiměsíční doby (§ 933 obč. zák.), pokud kupní cena není plně zaplacena, a k zachování nároku toho není zapotřebí ani oznámení vad. Nárok ten zůstává proto kupujícímu zachován za těchto podmínek, i když byl rozsudkem odsouzen k zaplacení kupní ceny, dokud ji nezaplatil, tedy i za exekuce, zde tedy i po provedení zájmu, k čemuž srovnati sluší § 6 odst. (2), podle něhož i k obraně nepříslušnosti přihlížeti jest rovněž i v období exekučním až do dražby a to i z úřadu. Veškeré předpoklady uplatňovaného nároku žalobce tvrdí a obsahuje proto žaloba všechny skutečnosti, jež zákon žádá k odůvodnění nároku ze správy, jest proto bezpředmětné, zabývají-li se nižší soudy otázkou, zda jsou prokázány skutečnosti, jež by odůvodňovaly výrok, že exekuce jest ve smyslu § 35 ex. ř. nepřípustná, a jest proto nutné řešiti otázku, zda uplatňovaný nárok ze správy jest po hmotněprávní stránce odůvodněn čili nic. Než dovolacímu soudu nelze rozhodnouti hned ve věci samé, neboť nižší soudy, vycházejíce z jiného právního-názoru, zabývaly se jen zjišťováním, kdy žalobce vytýkané vady objevil a kdy je i jako laik objeviti mohl a zda je zavčas uplatňoval. Okolnosti ty jsou však, jde-li o splátkový obchod, nerozhodnými vzhledem ke shora uvedeným zákonným předpisům. Naproti tomu neřešily nižší soudy vůbec otázku, zda vytýkanými vadami byl stroj stižen v době dodání, zda jsou neodstranitelné a zabraňují řádnému užívání stroje, či zda vznikly po dodání stroje zaviněním žalobcovým, jak namítá žalovaná strana.

Citace:

č. 11194. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 524-525.