Čís. 11230.


Řízení o odporu podle § 35 ex. ř. jest ovládáno zásadou soustřeďovací, všechny námitky musí býti uplatněny již v žalobě; nestačí, že byly vzneseny za ústního jednání. Pokud jde o nové skutkové okolnosti, jimiž mají býti založeny nové právní námitky, jest v oné soustřeďovací zásadě i jisté omezení § 179 c. ř. s. Toho však tu není, jde-li o právní skutečnosti, jimiž mají býti doplněny nebo podepřeny právní námitky již v žalobě uplatněné, anebo o skutečnosti, jimiž má býti čeleno obraně žalovaného. Pokud jde o takové okolnosti, zůstává projednávací zásada nedotčena a platí i § 179 c. ř. s. i předpisy o materielním vedení sporu soudem (§§ 180 a násl. c. ř. s.).
(Rozh. ze dne 5. prosince 1931, Rv I 1389/30.)
Žalobu dlužníka proti vymáhajícímu věřiteli, by bylo uznáno právem, že nárok vymáhaný exekuci zanikl, procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní dále jednal a ji znovu rozhodl.
Důvody:
Řízení o odporu podle § 35 třetí odstavec ex. ř. jest ovládáno zásadou soustřeďovací, všechny námitky musí býti již v žalobě uplatněny; nestačí, byly-li vzneseny za ústního jednání (čís. 8309 sb. n. s.). Pokud by šlo o nové skutkové okolnosti, jimiž by měly býti založeny nové právní námitky, jest v oné zásadě soustřeďovací i jisté omezení § 179 c. ř. s. Toho však není, jde-li o právní skutečnosti, jimiž mají býti doplněny nebo podepřeny právní námitky již v žalobě uplatněné anebo o skutečnosti, jimiž má býti čeleno obraně žalovaného. Tu platí obdobně, co bylo uvedeno v rozhodnutí čís. 2336, 4605 a 10228 sb. n. s. o řízení směnečném. Pokud jde o přípustné okolnosti, zůstává projednávací zásada nedotčena a platí i § 179 c. ř. s. i předpisy o materielním vedení sporu soudem (§ 180 a násl. c. ř. s.). V souzeném případě uváděl žalobce jako důvod žalobního nároku, že vykonatelná pohledávka žalovaného, pro niž vede exekuci, dodatečně zanikla zaplacením nebo započtením, a uváděl také, kterými skutkovými okolnostmi tyto své právní námitky opodstatňuje. I výši vykonatelné pohledávky poznačil s dostatečnou určitostí, dovolávaje se exekučního spisu, kde v povolujícím usnesení jest pohledávka pro exekuční řízení vymezena. Nelze tedy uznati, že žaloba nevyhovuje předpisům § 35 ex. ř. a že již proto měla býti zamítnuta. Naopak bylo na procesním soudě, aby při ústním jednání všechny skutkové okolnosti pro posouzení uplatněných námitek rozhodné uvedl na přetřes a se stranami projednal (§ 182 c. ř. s.).
Citace:
č. 11230. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 592-593.