Čís. 11233.


Členové pravovárečného měšťanstva nemohou se domáhati žalobou neplatnosti usnesení valné hromady, pro něž hlasovali.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1931, Rv I 1957/30.)
Žalobci, členové pravovárečného měšťanstva v N., domáhali se na něm, by bylo uznáno právem, že usnesení valné hromady žalovaného měšťanstva ze dne 28. června 1928 o pachtovní smlouvě s pravovárečným měšťanstvem v L. jest neplatné. Při ústním jednání rozšířili žalobci žalobu, o což tu však nejde. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud žalobu zamítl a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Pokud jde o původní žalobní žádost, týkající se neplatnosti usnesení o pachtovní smlouvě, není sporu o tom, že žalobci na valné hromadě hlasovali pro přijetí návrhu. Domáhají-li se nyní přes to neplatnosti usnesení, k jehož vzniku takto přispěli vlastní svou vůlí a činností, dostávají se do přímého rozporu nejen s vlastním svým právním jednáním, nýbrž i s právním řádem samým. Není sice výslovného předpisu, který by členům pravovárečného měšťanstva zakazoval napadati žalobou usnesení valné hromady, při jehož vzniku spolupůsobili hlasováním pro návrh. Než z ustanovení § 41 zák. o společnostech s ruč. obm. lze určitě seznati (§ 7 obč. zák.) pravou vůli zákonodárcovu, a nasvědčuje správnosti zásady tu hájené též ve vědě i v praxi ustálený názor, že ani akcionář nemůže žalovati o neplatnost usnesení valné hromady, pro něž sám hlasoval (čl. 224 obch. zák.). Právní řád nemůže prostě takovou nedůslednost v chování členstva kteréhokoliv právního podnětu k jeho zákonnému zastupitelstvu a k jeho výkonům schvalovati, nemá-li se ocitnoutI v rozporu sám se sebou a se svými ustanoveními o závaznosti projevu vůle, pokud se stal způsobilými osobami pravým jejich přivolením a má možný a dovolený obsah (§§ 861—879 obč. zák.). Žalobci ani netvrdí, že jejich projevy vůle při hlasování na valné hromadě byly v tomto smyslu ztíženy vadností, a nemohli by to ani s úspěchem tvrditi, přihlíží-li se ke zjištění nižších soudů o postupu pří hlasování na valné hromadě.
Citace:
č. 11233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 599-600.