Čís. 11008.

Na práva kupitele z kupní smlouvy, při níž si prodatel, odevzdav věc kupiteli, vyhradil k prodané věci vlastnické právo až do zaplacení kupní
Civilní rozhodnutí XIII. 68 — ČÍS. 11008
ceny, nelze vésti exekuci podle § 325 ex. ř., nýbrž podle §§ 331 a násl. ex. ř. Povolení exekuce zabavením těchto práv nevadí, že v návrhu na povolení exekuce nebylo uvedeno, kdo a kdy zaplatí zbytek kupní ceny, po jehož zaplacení mělo dojíti k převodu vlastnického práva.
Nárok povinného na devinkulaci spořitelní vkladní knížky dané jako kauce třetí osobě není nárokem majícím majetkovou hodnotu a nárokem zpeněžitelným; nehodí se proto za předmět exekuce pro peněžitou pohledávku.
(Rozh. ze dne 19. září 1931, R I 724/31.)
K vydobytí peněžité pohledávky navrhl vymáhající věřitel povolení exekuce 1. zabavením dlužníkova nároku proti firmě P. na převod vlastnického práva k elektrickému klavíru a k hudebním kotoučům po zaplacení zbytku kupní ceny, 2. zabavením práva na devinkulaci dlužníkovy spořitelní vkladní knížky, kterýžto vklad byl ve prospěch poddlužnice Anny Sch-ové vinkulován jako kauce. Soud prvé stolice exekuce povolil, rekursní soud exekuční návrhy zamítl. Důvody: Především jde o zabavení nároku, který přísluší straně povinné proti firmě P. na převod vlastnického práva k elektrickému klavíru a dvaceti hudebním kotoučům po zaplacení zbytku kupní ceny. Z toho vyplývá, že poddlužnice prodala straně povinné klavír na splátky, dala jí ho do užívání a vyhradila si až do úplného zaplacení právo vlastnické. Avšak exekuci na právo vlastnické nebo na jednotlivá oprávnění práva toho zákon nezná, nýbrž jen exekuci na věc samu. Má-li tedy býti věc dlužníku teprve vydána (tu jeho vlastnické právo uvolněno), jest vésti exekuci na nárok na vydání věci, by mohla býti vykonána exekuce na věc. (Neumannův komentář k § 330 ex. ř.) Návrh jest í neurčitý, neuváděje, zda chce vymáhajici věřitel zbytek kupní ceny sám ihned doplatiti, či zda má tak učiniti strana povinná ve lhůtách, které jí byly původně povoleny. Dále jde o exekuci zabavením práva na devinkulaci dlužníkovy spořitelní vkladní knížky na 10.000 Kč, kterýžto vklad byl ve prospěch poddlužnice Anny Sch-ové vinkulován jako kauce. Exekuce na jinaká práva majetková podle § 330 ex. ř. týká se práv majetkových, jež nenáležejí ani k pohledávkám peněžitým, ani k nárokům na vydání nebo plnění hmotných věcí, a předpokladem přípustností exekuce na tato práva jest, že jsou zcizitelná neb alespoň při nejmenším se zřetelem na výkon zpeněžitelná. S tohoto hlediska vymykají se exekuci všechna svou povahou nejvýše osobní práva, i když nějaký prospěch majetkový pro dotyčného mají, pokud jich výkon nemůže býti přenechán jinému. (Neumannův komentář k cit. paragrafu.) Ku právům povahy právě uvedené patří nesporně nárok na devinkulaci vkladní knížky spořitelní, jehož zpeněžení, i kdyby skutečně existoval, není možné. Vymáhající věřitel se nedomáhá exekuce zabavením kauce samé, takže návrh exekuční tak, jak byl podán a povolení exekuce návrhu tomu vyhovující míjí se s účelem exekuce, to jest s uspokojením vymáhaného nároku. Nejvyšší soud co do exekučního návrhu 1. obnovil usnesení prvého soudu, co do exekučního návrhu 2. napadené usnesení potvrdil.
Důvody:
Otázku, zda a jak lze vésti exekuci na kupitelova práva z kupní smlouvy, při níž si prodatel, odevzdav věc kupiteli, vyhradil k prodané věci vlastnické právo do zaplacení trhové ceny, řešil tento nejvyšší soud v rozhodnutí čís. 7174 sb. n. s. a dospěl z úvah tam blíže uvedených, na něž se odkazuje, k závěru, že na taková práva nelze vésti exekuci podle § 325 ex. ř., že však má u nich místo exekuce podle §§ 331 a násl. ex. ř. V projednávaném případě jde o exekuci na kupiteluv nárok na převod vlastnictví k věci koupené s výhradou prodatelova vlastnického práva až do zaplacení kupní ceny. Jde tudíž o právo, na něž podle toho, co bylo řečeno, jest exekuce podle § 331 ex. ř. možná. Opačný názor rekursního soudu neobstojí. Exekuční návrh podle § 331 ex. ř. má podle ustanovení tohoto § obsahovati návrh vymáhajícího věřitele na vydání příkazu dlužníkovi, by se zdržel všelikého nakládání s právem, tvořícím předmět exekuce, po případě též na vydání zápovědi osobě k plnění povinné, by neplnila dlužníkovi. Exekuční návrh dovolacího rekurenta po této stránce vyhovuje předpisu zákona. Nebylo proto závady, by exekučnímu návrhu, pokud zněl na zabavení nároku ad 1. nebylo vyhověno. Co se toho týče, že v návrhu nebylo uvedeno, kdo a kdy zaplatí zbytek kupní ceny, po jehož zaplacení mělo k převodu vlastnického práva dojiti, neprávem v tom spatřoval rekursní soud nedostatek návrhu, pro který žádané zabavení nelze povoliti. Otázka zaplacení zbytku trhové ceny jako předpokladu převodu vlastnického práva přijde na přetřes teprve při zpeněžení zabaveného nároku a proto zatím, pokud jde o zabavení, na tom, kdo a kdy zbytek trhové ceny zaplatí, nesejde, pokud se týče nedostatek patřičného návrhu v tom směru není na závadu povolení exekuce. Rekursní soud, změniv usnesení prvního soudu a zamítnuv návrh na povolení exekuce ad 1., pochybil.
Nebylo však lze přiznati oprávnění dovolacímu rekursu, pokud směřuje proti tomu, že rekursní soud zamítl návrh na povolení exekuce na nárok povinné na devinkulaci spořitelní vkladní knížky na 10000 Kč, dané jako kauce Anně Sch-ové. Zamítnutí to je opodstatněno tím, že nejde, jak správně rekursní soud uvedl a blíže dovodil, o nárok mající majetkovou hodnotu a o nárok zpeněžitelný. Takový nárok se za předmět exekuce pro peněžitou pohledávku nehodí (sb. n. s. čís. 4199, 5908, 6162, 10158, 10453 a jiné). Povolení exekuce na nárok ad 2. bylo odepřeno právem.
68*

Citace:

Čís. 11008.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 197-199.