Čís. 10972.

Podpis advokátův může býti umístěn na podání kdekoliv.
(Rozh. ze dne 8. září 1931, Rv I 1434/30.)
Žalobu nemanželské matky proti nemanželskému otci o náhradu toho, co žalobkyně vynaložila na dítě, oba nižší soudy zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc, by o odvolání dále jednal.
Důvody:
Soud prvé stolice zamítl žalobu, maje za to, že žalovaná, živíc dítě zplozené se žalovaným, neměla zavazovací úmysl proti žalovanému, že totiž neočekávala náhradu od manžela a neměla úmysl, jej k ní zavázati. Žalobkyně napadala tento základ prvého rozsudku mimo jiné též pro nesprávné hodnocení důkazů a pro vadnost řízení, a to ve výkladech připojených k odvolacímu spisu na jeho konci po podpisu strany a bez dalšího ukončení datem aneb opětným podpisem. Odvolací soud potvrdil prvý rozsudek v podstatě z jeho důvodů, zejména i co do otázky, zda žalobkyně jednala v řečeném úmyslu a očekávání, prohlašuje po vyřízení přednesu odvolatelky, pokud byl podepsán, až do listu čís. 30, že »dalšímí nepodepsanými vývody netřeba se blíže zabývati.« Dovolání napadá tento postup odvolacího soudu právem z důvodu vadnosti řízení podle § 503 čís. 2 c. ř. s. Podle § 467 c. ř. s. musí odvolání obsahovati kromě všeobecných náležitostí přípravného spisu podle §§ 75 a 78 c. ř. s. též podpis advokáta. Zákon nestanoví, kde, na kterém místě podání má advokátův podpis býti připojen. Ze slova podpis dalo by se snad usuzovati, že má býti umístěn na konci podání. Ale věcně odůvodněn tento požadavek není. Účel advokátova podpisu, že totiž advokát jako osobnost právnicky školená nese odpovědnost za obsah podání jím podepsaného, je splněn, ať je podpis umístěn na podání kdekoli. Je také uznáno stálou praksí, že na tom nesejde, kde se advokát na podání podepíše, a zejména je uznáváno, že podpis může býti také na příklad na první stránce, kde jsou ostatní údaje podle § 75 čís. 1 a 2 c. ř. s. Tomuto požadavku odvolací spis vyhovoval. Podpis strany na jeho konci — ostatně připojený jen psacím strojem jako tak zv. kancelářský podpis — nemá proto právní význam. Mohl snad býti pokládán za účelný, by — stejně jako datum — naznačil konec podání a zabránil možnému vsunutí dodatků nepovolaným osobám. Ale o tom, že šlo o dodatek připojený někým nepovolaným, nevyslovil odvolací soud pochybnosti a nelze je míti za odůvodněné ani podle celkové úpravy dodatku. Měl-li však odvolací soud přes to odvolací spis za závadný po formální stránce, bylo na něm, by jej vrátil straně k opravě podle § 85 c. ř. s. Formální jeho závadnost nemohla proto býti příčinou, by odvolací soud věcně pominul formálně vadnou část odvolacího spisu a nechal odvolací důvody v ní uplatňované nepovšimnuté. Tím zaviněna vada řízení, a to vada podstatná (§ 503 čís. 2 c. ř. s.), protože nevyřízené výtky čelily přímo proti samému skutkovému základu prvého rozsudku. Musí tudíž odvolací soud vyříditi odvolání v nevyřízené části dodatečně a proto byl zrušen jeho rozsudek, založený na vadném řízení.

Citace:

Čís. 10972.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 124-125.