Čís. 11035.Knihovní poznámka prozatímního opatření zápovědí zciziti, zatížiti nebo zastaviti nemovitost ve smyslu § 382 čís. 6 ex. ř. působí jen ve prospěch ohrožené strany, která si zápověď vymohla, a to i proti jejímu odpůrci, i proti tomu, kdo nabyl nemovitosti proti zákazu, ale nepůsobí ve prospěch třetí osoby, která chce vésti exekuci na nemovitost pro pohledávku za zcizitelem nemovitosti, jakoby zcizení nebylo nastalo.(Rozh. ze dne 23. září 1931, R II 280/31.) Na nemovitost manželů H-ových bylo povoleno ve prospěch Antonína S-a prozatímní opatření zákazem zcizení nemovitosti. Nemovitosti nabyli napotom manželé K-ovi. Na základě exekučního titulu proti manželům H-ovým navrhla Anna š-ová povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva. Soud prvé stolice exekuci povolil. K rekursu manželů K-ových rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Stěžovatelé, kteří byli vlastníky nemovitosti, na níž napadeným usnesením bylo vloženo nucené právo zástavní pro vykonatelnou pohledávku, přiznávají, že jejich právo vlastnické bylo vloženo po poznámce zákazu zcizení, tvrdí však, že přes to neměla na základě exekučního titulu proti dřívějším majitelům, manželům H-ovým, býti povolena exekuce, protože v době podání návrhu již byli vlastníky nemovitosti stěžovatelé, nikoliv dlužníci, jak předpokládá § 87 ex. ř. S tímto názorem stížnosti jest souhlasiti. Zákaz zcizení podle § 382 čís. 6 ex. ř. má sice podle § 384 třetí odstavec ex. ř. určitý věcný účinek, že totiž dobrovolné zcizení, příčící se poznamenanému zákazu, může se státi bezúčinným i proti třetím osobám, které nemovitosti nabyly zakázaným zcizením, takže tyto osoby se staly vkladem práva vlastnického jen podmíněně majitely, z toho však nelze ještě souditi, že by na základě exekučního titulu, znějícího proti dřívějším majitelům, mohla býti vedena exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na nemovitost, která jim podle knihovního stavu již nepatří. Taková exekuce odporuje výslovnému ustanovení § 87 ex. ř., podle něhož tato exekuce jest přípustná jen na nemovitosti, patřící dlužníkům. Prvý soud neměl tudíž povoliti žádanou exekuci na nemovitost, která byla v rozhodné době již knihovně připsána stěžovatelům. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:Jde o knihovní poznámku prozatímního opatření zápovědí zciziti, zatížiti nebo zastaviti nemovitost ve smyslu § 382 čís. 6 ex. ř. Tato poznámka má podle § 384 třetí odstavec ex. ř. ten účinek, že se dobrovolné zcizení nemovitosti proti zákazu stane proti ohrožené straně účinným jen, bude-li její nárok na nemovitost právoplatně zamítnut. Z toho jest zřejmo, že zápověď působí jen ve prospěch ohrožené strany, která si zápověď vymohla, a to i proti jejímu odpůrci, i proti tomu, kdo nabyl nemovitosti proti zákazu, ale nepůsobí ve prospěch třetí osoby, která chce vésti exekuci na nemovitost pro pohledávku za zcizitelem nemovitosti, jakoby zcizení nebylo nastalo. V souzeném případě bylo povoleno prozatímní opatření ve prospěch Antonína S-a, nikoli pro vymáhající věřitelku, takže se ho tato nemůže dovolávati. Napadené rozhodnutí rekursního soudu je správné; a to nejen podle § 87 ex. ř., nýbrž i podle § 88 druhý odstavec ex. ř. a § 21 knih. zák.