Čís. 10979.


Při zjišťování obecné hodnoty za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty není odhadního řádu ze dne 25. června 1897, čís. 175 ř. zák. použíti přesně, nýbrž jen obdobně a podpůrně. Platí tu též zásady § 2 čís. 5 a 6 nesp. říz.
Jest přihlížeti i k tomu, že odhadovaná nemovitost v několika letech změnila vícekráte vlastníka; jednotlivé trhové ceny jsou důležitou pomůckou při stanovení obecné hodnoty.
(Rozh. ze dne 9. září 1931, R I 567/31.)
K návrhu městské obce B. stanovil prvý soud za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty obecnou hodnotu dvoru na 670000 Kč. K rekursu městské obce B. rekursní soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc prvému soudu, by dále jednal a znovu rozhodl. Rekurs odpůrců poukázal na toto rozhodnutí. Důvody: Podle výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 30. června 1900, čís. 11767 má býti při zjišťování ceny nemovitosti v řízení nesporném obdobně používáno odhadního řádu ze dne 25. července 1897, čís. 175 ř. zák. Tento výnos výslovně uznává, že v řízení ve věcech nesporných nemá odhadního řádu býti přesně použito, nýbrž jen obdobně a podpůrně, takže přicházejí v úvahu jen ta ustanovení odhadního řádu, jež mohou přispěti k vyšetření pravé hodnoty nemovitosti. Tomuto účelu však neslouží ustanovení § 18 odh. řádu, podle něhož při velkých zemědělských a lesních statcích má se odhad provésti kapitalisováním čistého výtěžku. Pochybil proto první soud, vydav při nařízení odhadu usnesením ze dne 19. listopadu 1929 směrnici, že se odhad má konati podle zásad pro odhady statků větších než střední velikosti podle § 18 odh. řádu. Tato zásada převládá v posudcích znalců odhadců, kteří následkem toho k prodejní hodnotě přihlíželi jen v druhé řadě, ačkoliv z ní měli vycházeti a ceny výnosové použíti jen podpůrně. Cena obecná, která podle § 103 nesp. říz. jest směrodatná, vyžaduje k svému vyšetření porovnání s podobnými prodeji. Jest proto přihlížeti i k tomu, že dvůr v několika letech vícekráte změnil vlastníka, a jednotlivé trhové ceny budou důležitou pomůckou při stanovení obecné hodnoty. Bude třeba veškeré tyto prodeje zjistiti a bude na znalcích, by vysvětlili rozdíly prodejních cen navzájem a mezi výsledkem odhadu se zřetelem k rozsahu prodané nemovitosti a k časovým i jiným poměrům, za nichž se ten který prodej tohoto dvoru stal.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu odpůrců.
Důvody:
Rekursní soud zrušil napadené usnesení prvého soudu a vrátil věc prvnímu soudu, by dále jednal a znovu rozhodl. Stěžovatelé, kteří byli se svou stížností odkázáni na toto rozhodnutí, domáhají se dovolací stížností obnovení usnesení prvního soudu neb určení ceny odhadované nemovitosti tak, jak byla určena soudním odhadem téhož soudu podle spisů C II 186/24. Napadené usnesení rekursního soudu odpovídá však i stavu věci i zákonu a vývody dovolací stížnosti nejsou s to, by správné toto usnesení oslabily nebo vyvrátily. Jde o odhad nemovitosti za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty, tudíž o zjištění obecné ceny podle § 103 nesp. říz., pro který sice jest obdobně použíti předpisů odhadního řádu pro nemovitosti ze dne 25. července 1897, čís. 175 ř. zák., avšak, jak správně dovozuje rekursní soud, odhadního řádu nemá tu býti použito přesně, nýbrž jen obdobně a podpůrně, takže přicházejí v úvahu jen ta ustanovení odhadního řádu, jež mohou přispěti k vyšetření pravé hodnoty nemovitosti (§ 33 odh. ř.). Proto i nejvyšší soud shledává nesprávným postup prvého soudu v tom, že vydal směrnici, že se má odhad konati podle zásad pro odhady statků větších než střední velikosti podle § 18 odh. řádu. Poukazuje se na důvody rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 9182 sb. n. s. Správně proto rekursní soud vyslovil, že jest přihlížeti též k tomu, že dvůr v několika letech vícekráte změnil vlastníka, a že jednotlivé trhové ceny budou důležitou pomůckou při stanovení obecné hodnoty. Při tom ovšem bude ponechati účastníkům možnost připomínek k jednotlivým kupním cenám a bude nutno správnost těchto připomínek vyšetřiti a v úvahu vzíti (§ 2 čís. 5 nesp. říz.). Soud rekursní dále uvádí, že i k ostatním ve stížnosti obce města B. uplatňovaným okolnostem bude třeba znalcům zaujmouti stanovisko. Ani tento jeho názor nelze pokládali za nesprávný. Nelze souhlasili s názorem stěžovatelů, že bylo stanovili odhadní cenu jen podle § 18 odhadního řádu; tu platí i zásady § 2 čís. 5 a 6 nesp. říz.; soudu jest přihlížeti ke všem rozhodujícím okolnostem, i k dřívějšímu soudnímu odhadu i k trhovým cenám z poslední doby, ovšem za podmínek správně rekursním soudem stanovených. Správně proto rekursní soud zrušil napadené usnesení prvého soudu a vrátil mu věc k dalšímu jednání a rozhodnutí. Při tomto dalším jednání bude stěžovatelům ponecháno, by připomínkami a vysvětlivkami přispěli ke stanovení správné obecné hodnoty.
Citace:
Čís. 10979.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 137-138.