Čís. 11073.

Společnosti s r. o. (zákon ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.).
Není závady, by sídlo společnosti s r. o., udané ve společenské smlouvě, nebylo rozdílné od místa, kde se vede správa podniku.
Sídlo společnosti s r. o. udané ve společenské smlouvě a zapsané do obchodního rejstříku, jest sídlem společnosti pro veškerý její právní život a pro veškeré právní poměry, najmě i pro rozepře.
Sídlo společnosti s r. o. nemůže býti přeloženo pouhým přeložením správy, nýbrž jen změnou společenské smlouvy a zápisem změny do obchodního rejstříku. Udává-li společnost s r. o. za sídlo místo, v němž není zapsána do obchodního rejstříku, jest míti za to, že právně neexistuje (§ 2 zák.).
(Rozh. ze dne 15. října 1931, R I 833/31.)
Žalobu firmy Sáure-Therapie Prof, Dr. von K., Gesellschaft m. b. H. v Mnichově soud prvé stolice k návrhu žalované odmítl, prohlásiv řízeni zmatečným. Rekursní soud zamítl návrh žalované, by bylo řízení prohlášeno zmatečným a by žaloba byla odmítnuta. Důvody: Prvý soud vyhověl návrhu žalované strany, by řízení bylo prohlášeno zmatečným a by žaloba byla odmítnuta, vycházeje z toho, že se osobnost žalující strany jako společnosti s ručením obmezeným určuje nejen zněním firmy, nýbrž i jejím sídlem, že žalující strana se sídlem v Mnichově vůbec neexistuje a že tudíž u žalující strany jest nedostatek procesní způsobilosti. Jde o to, zda sídlo společnosti s ručením obmezeným jest podstatnou součástkou firmy, ano bylo zjištěno, že firma Saure Therapie Prof. Dr. von K., společnost s ručením obmezeným, zapsána jest v rejstříku společnosti pro obvod úředního soudu v E. — se sídlem v K. V § 4 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák. se sice stanoví, že společenská sm.louva u společnosti s ručením obmezeným musí stanovití firmu a sídlo společnosti, ale není zákonného ustanovení, které by poukazovalo k tomu, že sídlo společnosti jest podstatnou součástkou firmy. Sídlem společnosti s ručením obmezeným jest místo, kde se vede ústřední, správa podniku, a není překážky, by toto sídlo nebylo rozdílné od sídla udaného ve společenské smlouvě. Ana žalující strana jest v obchodním rejstříku zapsána se sídlem v K., nelze právem mluviti o nedostatku procesní způsobilosti proto, že v žalobě udala žalující strana jako své sídlo »Mnichov«, kde skutečně se vede správa podniku.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávnění. Lze sice přisvědčili právnímu názoru rekursního soudu, že není překážky, by sídlo společnosti s ručením obmezeným, udané ve společenské smlouvě, nebylo rozdílné od místa, kde se vede správa podniku, neboť sídlo, společnosti s ručením obmezeným jest libovolné a jeho Určení jest ponecháno společenské smlouvě. Avšak sídlo takto určené a do obchodního rejstříku zapsané (§ 4 zákona o společnosti s ručením obmezeným, pokud se týče § 3 něm. zákona v doslovu zákona ze dne 20. května 1898, něm. ř. zák. str. 846 a n. z roku 1898) jest sídlem společností pro veškerý její právní život a pro veškeré právní poměry, tedy také pro rozepře. V tomto směru rozhoduje jen sídlo zapsané v obchodním rejstříku, nikoliv místo správy podniku, která může býti přeložena do jiného místa, aniž se tím změní sídlo společnosti, jen sídlem v obchodním rejstříku zapsaným určuje se totožnost společnosti a rozlišuje se tato společnost od jiných společností stejného jména, jež mají sídlo v jiných místech, jinak by byla vnesena do obchodního styku povážlivá nejistota (§ 20 obch. zák., pokud se týče § 30 něm. obch. zák.). Sídlo společnosti nemůže bytí přeloženo pouhým přeložením správy, nýbrž jen změnou společenské smlouvy a zápisem této změny do obchodního rejstříku (§ 49 zákona o společnosti s obmezeným ručením, pokud se týče § 54 něm. zákona). Jak bylo zjištěno, není žalující společnost se sídlem v Mnichově zapsána do obchodního rejstříku a jest proto přisvědčiti právnímu názoru procesního soudu prvé stolice, že právně neexistuje (§ 2 zákona o společnosti s ručením obmezeným, pokud se týče § 11 něm. zákona). Důsledkem toho bylo však vyřknouti zmatečnost řízení pro nedostatek procesní způsobilosti žalující strany (§§ 6 a 7 c. ř. s.).

Citace:

Čís. 11073. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 313-315.