Čís. 11215.

Složení ujednané sázkové ceny (§ 1271 obč. zák.) nelze spatřovati v tom, že byla uložena záruční listina za všechny závazky, jež by ukladateli vzešly z uzavřených jim peněžních sázek vůbec.
(Rozh. ze dne 4. prosince 1931, Rv I 1742/30.)
Žalobce uzavřel se žalovaným bookmakerem sázky na koňských dostizích. Žalovaný složil u spolužalovaného klubu jako kauci za závazky z uzavřených sázek kauční listinu na 50000 Kč, jež mu byla po uplynutí roku 1927 uvolněna. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na bookmakerovi a na klubu vyplacení výher celkem 19150 Kč. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Jádrem sporu v souzeném případě jest rozřešení otázky, zda mezi žalobcem a prvožalovaným uzavřená sázka, jež byla dovolenou, byla i podle § 1271 obč. zák. závaznou. Podle tohoto zákonného ustanovení zavazují dovolené sázky potud, pokud umluvená cena byla nejen slíbena, nýbrž i skutečně zapravena nebo složena. Cena umluvená musí býti ovšem složena oběma sázku uzavírajícími stranami, tu žalobcem a prvožalovaným, a důkaz toho náleží žalobci. Že žalobce složil hotově 3000 Kč a 300 Kč, o tom není sporu. Žalobce neprokázal, že prvožalovaný složil u spolužalovaného klubu jako depositáře hotově 250000 Kč jako cenu za uzavřené sázky, jak v žalobě tvrdil. Soud prvé stolice zjišťuje a odvolatel se zjištění toho také dovolává, že prvožalovaný složil u spolužalovaného jako kauci za závazky z uzavřených sázek kauční listinu na 50000 Kč s platností do 31. prosince 1927 a že tato kauční listina byla prvožalovanému, ježto u spolužalovaného nebylo proti tomu závad, po uplynutí roku 1927 uvolněna a že nedošlo ke složení nové kauční listiny, poněvadž prvožalovaný neobdržel na rok 1928 licenci jako bookmaker. Soud odvolací sdílí právní názor soudu prvé stolice, že složením kauční listiny nebyla cena umluvená mezi žalobcem a prvožalovaným ve smyslu § 1271 obč. zák. složena. Sázka mezi těmito stranami byla uzavřena o hotové peníze. Že jako krytí prvožalovaným složená kauční listina není zaplacením umluvené ceny, vysvítá z toho, že sázka byla uzavřena o hotové peníze, kauční listina žalovaného, jež 31. prosincem 1927 platnosti pozbyla, není tím, co mělo býti plněno (§ 1412 obč. zák.). To vyplývá i z toho, že žalobce na spolužalovaném jako depositáři mohl by dle § 961 obč. zák. žádati jen vydání deposita, toho co bylo složeno, tedy kauční listiny. Není-li mezi žalobcem a prvožalovaným uzavřená sázka závaznou, nemůže žalobce žádati ani na prvžalovaném ani na spolužalovaném jako depositáři vyplacení výhry.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde jen o otázku, zda lze složení ujednané sázkové ceny spatřovati v tom, že první žalovaný složil u spolužalovaného Jockey-Clubu garanční listinu na 50000 Kč s platností do 31. prosince 1927 jakožto záruku za své závazky z uzavřených sázek. Nižší soudy správně odpověděly na tuto otázku záporně a dovolatel proti tomu marně brojí. K jeho vývodům jest uvésti toto: Sázková cena sama může ovšem záležeti nejen v penězích, nýbrž i v jiných věcech, ale na tom v souzeném případě nezáleží, protože není sporné, že sázková cena byla ujednána v hotových penězích. Předpokladem žalovatelnosti sázky jest podle § 1271 obč. zák., by vymíněná cena byla skutečně zapravena nebo složena. Zákon klade složení vymíněné ceny na roven jejímu skutečnému zapravení a vyžaduje tedy, by byla složena ujednaná sázková cena sama. Že tomu tak, lze usuzovati i z ustanovení § 1425 obč. zák. o složení dluhu na soudě, kdež se výslovně mluví o složení »dluhované věci« (»die abzutragende Sache«). V souzené rozepři však bylo zjištěno, že první žalovaný nesložil hotové peníze na zapravení vymíněné sázkové výhry žalobcovy, nýbrž že uložil u spolužalovaného klubu jen záruční listinu za všecky závazky, jež by vzešly z uzavřených jím sázek vůbec. Tato záruční listina není věcí, z níž by žalobci mohla býti zapravena ujednaná sázková cena. Předpoklad žalovatelnosti sázky podle § 1271 obč. zák. nebyl splněn a žaloba byla právem zamítnuta.

Citace:

č. 11215. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 568-569.