Čís. 10965.Pro nárok otce proti manželskému dítěti na náhradu platů a nákladů (§ 1042 obč. zák.), jež vynaložil, vykonávaje právo hospodaření na nemovitosti dítěte, jest přípustný pořad práva.(Rozh. ze dne 8. září 1931, R I 547/31.)Žalobci bylo podle odevzdací listiny vyhraženo právo hospodařiti na majetku jeho nezletilého manželského dítěte až do doby, kdy dítě nabude zletilosti. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaném dítěti náhrady platů a nákladů, jež konal za něho. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, maje za to, že jde o poměr mezi otcem a dítětem z poměru opatrovnického a že měl proto žalobce požadovati náhradu toho, co za žalovanou zaplatil, totiž dluhy, které podle odevzdací listiny převzala, jakož i náklady, které po odevzdání pozůstalosti za ni učinil, v cestě nesporné. Rekursní soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že pořad práva jest přípustný, a uložil soudu prvé stolice, by, vyčkaje pravomoci, ve věci po zákonu dále jednal a rozhodl. Důvody: Rekursní soud nepokládá názor prvého soudu za správný, neboť nejde o poměr mezi otcem a dítětem, tkvící v právu rodinném, nýbrž o poměr mezi věřitelem a dlužníkem, zakládající se na tom, že žalobce, nejsa správcem jmění žalované, nýbrž vykonávaje jen právo hospodaření, jemu podle ode- vzdací listiny až do zletilosti žalované, do 4. února 1938, příslušející, které jest na roveň klásti právu požívacímu ve smyslu § 509 obč. zák., konal platy a náklady za žalovanou a v její prospěch s úmyslem zavazovacím, jichž náhrady žalobou se domáhá. Že nikoli všechny spory mezi rodiči a dětmi patří před soudce nesporného, plyne z ustanovení § 50 čís. 3 j. n., jenž stanoví, že před právomoc sborových soudů patří výlučně spory z poměru mezi rodiči a dětmi, pokud nejsou ryze majetkoprávní a pokud podle zákonných předpisů nemají býti vyřizovány v nesporném řízení. Před nesporného soudce přísluší jen spory, vyplývající jen z přímého poměru mezi otcem a dítětem (§ 137 a násl. III. hlavy obč. zák.), kdežto veškeré ostatní věci jest projednávat! v řízení sporném. Předměty, které hledíc k poměru mezi rodiči a dětmi, vyříditi jest v řízení nesporném, vypočítává prof. Dr. Hora ve svém československém civilním právu procesním z r. 1922 na str. 137, leč obdobný poměr, který jest předmětem souzeného sporu, tam nepřichází. Také náklady, jichž náhrady se žalobce domáhá, nejsou náklady na zlepšení, doplnění neb zbudování statku, jež má na mysli § 513 obč. zák., nýbrž náklady jiného druhu, jež měla konati žalovaná jako vlastnice usedlosti a jež žalobce v její prospěch vynaložil (§ 1041 a násl. obč. zák.). Soud rekursní je tudíž toho názoru, že pořad práva jest přípustným.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Při posouzení přípustnosti pořadu práva rozhoduje, o jaký právní důvod žalobce opírá žalobu. Žalobce se domáhá náhrady v zažalované výši, uváděje, že, vykonávaje své právo hospodaření, konal platy a hradil náklady za žalovanou v její prospěch s úmyslem domáhati se jich náhrady na žalované. Jde o obyčejný majetkový spor, a nikoli o případ, který by podle § 1 j. n. a § 1 nesp. říz. bylo vyříditi v nesporném řízení, zejména nejde o vyřízení položek poručenského neb opatrovnického účtu, složeného poručníkem neb opatrovníkem nezletilcovým, o čemž by bylo podle §§ 238, 241 a 262 obč. zák. a §§ 203 až 215 nesp. říz. za trvání poručenství neb opatrovnictví jednati v řízení nesporném (srov. rozh. čís. 8419 sb. n. s. a literaturu jakož i judikaturu tamže uvedenou).