Čís. 11084.Rozvrh nejvyššího podání v exekučním řízení předpokládá, že k návrhu několika vymáhajících věřitelů byly zabavené svršky prodány soudně, buď soudní dražbou nebo prodejem z volné ruky. Prodal-li dlužník zabavené svršky pod rukou před provedením soudní dražby a nebyl-li docílený výtěžek zabaven vymáhajícími věřiteli, nenastupuje cena zabavených svršků na jejich místo a nemůže býti v exekučním řízení rozvržena mezi vymáhající věřitele.Odnětím zabavených svršků z exekuce skončilo exekuční řízení a bylo je zrušiti.Proti těm, kdož překáželi provedení soudního prodejového řízeni, může vymáhající věřitel nastupovati jen pořadem práva.(Rozh. ze dne 16. října 1931, R I 611/31.) Pro pohledávku vymáhajících věřitelů byl zabaven chmel, jenž byl napotom dlužníkem prodán společnosti pro nákup a prodej chmele. Z toho', co dluhovala společnost za chmel, vybrala si 5.000 Kč spořitelna v R. (jež nebyla vymáhající věřitelkou), ježto si prý vyhradila na chmelu zástavní právo pro zápůjčku poskytnutou dlužníku. K návrhu vymáhajících věřitelů nařídil exekuční soud spořitelně v R., by vybraných 5.000 Kč složila na soudě. K rekursu spořitelny vR. rekursní soud napadené usnesení zrušil jako nezákonné. Důvody: Nejde o řešení otázky, zda stěžovatelka nabyla na soudně zabaveném chmelu již dříve mimosoudního práva zástavního. Exekuční soud neprovedl prodej zabaveného chmelu, chmel byl prodán bez soudní intervence, takže věc byla tak, že zabaveného chmelu před provedením soudního prodejového řízení již nebylo. V takovémto případě nemohlo vůbec dojiti v soudnímu prodejovému řízení, z čehož dále vyplývá, že exekuční soud nemá disposiční právo nad výtěžkem za mimosoudně prodaný chmel., Neboť exekuční řízení skončilo odpadnutím zabaveného předmětu. Může proto vymáhajícím stranám býti jen přenecháno, by své nároky uplatňovaly žalobou proti těm osobám, jež překážely provedení soudního prodejového řízení. Ustanovení § 258 ex. ř. nemůže tu vůbec přijíti v úvahu, jelikož zabavená věc nebyla prodána v soudní exekuci.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajících věřitelů.Důvody:Dovolací rekursy nejsou opodstatněné. Soudní nařízeni rozvrhu nejvyššího podání v exekučním řízení předpokládá, že k návrhu několika vymáhajících věřitelů byly zabavené svršky prodány soudně, buď soudní dražbou, nebo prodejem z volné ruky (§§ 264, 268, 270 a 285 ex. ř.). To se v souzeném případě nestalo, nýbrž dlužník prodal zabavený chmel pod rukou společnosti pro nákup a prodej chmele před provedením soudní exekuční dražby. Tím byl odňat předmět prodejovému řízení. Docílený výtěžek nebyl zabaven vymáhajícími věřiteli a nemůže proto býti v řízení exekučním rozvrhnut mezi věřitele, neboť řízení exekuční skončilo odnětím zabaveného předmětu z exekuce a bylo proto řízení exekuční zrušiti. Názor stěžovatelů, že cena zabaveného předmětu nastoupila v tomto případě, kde soud cenu tu v rukou nemá, na místo zabavené věci, nemá v exekučním řádě oporu. Pokud jde o 5.000 Kč, jež prý svémocně vybrala Spořitelna v R. u kupitele chmele, poukázal správně rekursní soud vymáhající věřitele na pořad práva, by se žalobou domáhali na spořitelně' vydání peněz těch, pakli míní, že jimk penězům těm přísluší nároky, předcházející právu spořitelny.