Authors:
= Váž. civ., 13 (1931), sv. 2
PDF

Čís. 11207.


Rozhodl-li soud, jenž byl v základním sporu soudem odvolacím, o žalobě o obnovu u něho vznesené, bylo na něm, by rozsudek oznámil prvému soudu, jemuž náleželo, by doručil stranám vyhotovení rozsudku. Doručil-li odvolací soud svůj rozsudek přímo stranám, není v tom sice zmatečnost, tento postup však neopravňuje stranu k tomu, by podala opravný prostředek přímo u soudu druhé stolice.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1931, Rv I 1657/30.)
V řízení o žalobě o obnovu odmítl Nejvyšší soud dovolání.
Důvody:
Napadeným rozsudkem rozhodl krajský soud v C. jako soud odvolací o žalobě o obnovu u něho vznesené. Jak již v rozhodnutích čís. 8489, 8670 a 10806 sb. n. s. dovoženo, platí podle předpisu § 535 c. ř. s. pro ústní jednání, pro provedení důkazů, pro oznámení rozsudku vydaného k žalobě o obnovu soudu prvé stolice, jakož i pro odporovatelnost rozsudku ustanovení, platící pro tento vyšší soud jako stolici opravných prostředků. Soud druhé stolice pochybil, neoznámiv rozsudek o žalobě o obnovu okresnímu soudu v N., jenž v základním sporu jednal jako soud prvé stolice a jemuž náleželo, by doručil stranám vyhotovení onoho rozsudku, nýbrž doručiv svůj rozsudek přímo stranám. Než tento postup, jenž nezakládá zmatečnost, nemohl dovolatele opravňovati k tomu, by nedbali jasného a určitého předpisu § 505 c. ř. s., podle něhož bylo opravný prostředek podati ve lhůtě čtrnácti dnů u procesního soudu prvé stolice. Ježto však dovolání bylo podáno přímo u soudu druhé stolice a nedošlo na soud prvé stolice v dovolací lhůtě, bylo je jako opožděné odmítnouti. (§ 507 c. ř. s.).
Citace:
č. 11207. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 557-557.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).