Čís. 11238.

Otázka, zda jest pokládati místnost za obytnou, čili nic, jest otázkou právní, nikoliv skutkovým zjištěním.
Ochrana nájemců (zákon ze dne 28. března 1928, čís. 44 sb. z. a n.).
Obytnými místnostmi ve smyslu § 31 čís. 4 zák. jsou jen místnosti k obývání nejen tak způsobilé, takže mohou býti v každé roční době obývány bez nebezpečí pro zdraví obyvatelů, nýbrž i k obývání určené.
Pokud tomu tak není u místnosti (předsíně), jež byla předurčena a také dříve užívána za prodejní krám.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1931, Rv II 638/31.)
Žalobce dal žalovanému soudní výpověď z bytu v domě (na Moravě), podléhajícím ochraně nájemců. Ve sporu šlo jen o tom, zda jest splněna podmínka § 31 čís. 4 zák. o ochr. náj. čís. 44/1928, totiž, zda pronajatý byt jest o čtyřech obytných místnostech, čili nic. Ohledně tří místností nebylo v tom směru sporu, šlo jen o to, zda i t. zv. předsíň jest pokládati za obytnou místnost. Procesní soud prvé stolice nepovažoval předsíň za obytnou místnost a v důsledku toho výpověď zrušil. Odvolací soud pokládal předsíň za o^bytnou místnost a proto ponechal výpověď v platnosti. Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu. Důvody: Otázka, zda jest pokládati určitou místnost za obytnou, je otázkou právní, nikoliv skutkovým zjištěním, jak míní dovolatelův odpůrce. V té příčině podle § 31 čís. 4 zák. o ochraně nájemníků čís. 44/1928 sb. z. a n. má zákon — jako již dřívější zákony čís. 85/1924 a čís. 48/1925 v § 31 čís. 5 — na mysli místnosti k obývání nejen tak způsobilé, že mohou býti v každé roční době, tedy i v zimě obývány bez nebezpečí pro zdraví obyvatelů, nýbrž i k obývání určené. Nižší soudy zjišťují, že místnost (»předsíň«) byla určena a také dříve užívána za prodejní krám, a tomu nasvědčuje celé její zařízení a úprava a i nedostatek komína. Podle § 90 stavebn. řádu moravského (zákon ze dne 16. června 1894, čís. 64 z. zák.) jest ovšem jen pravidelně komíny založiti tak, by se každá obytná místnost dala otápěti. Nebylo-li však na komín při stavbě vůbec pamatováno, tu v souvislosti s tím, že místnost jest opatřena jednoduchými dveřmi vedoucími přímo na ulici a výkladním oknem, jest patrno, že svým uzpůsobením, dokud nebyly provedeny příslušné změny, k obytným účelům není určena a k nim se ani nehodí.

Citace:

č. 11238. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 604-605.