Čís. 11274.

Při exekuci na výnos kinematografického podniku jeho zabavením a vnucenou správou, jest v exekučním návrhu uvésti, zda podnik patří povinnému jako licenciátu či zda povinný jest jen zástupcem licenciátu. Nestačí, navržena-li exekuce proti povinnému jako »majiteli biografu« zabavením »živnosti«, t. j. provozu biografu.
(Rozh. ze dne 18. prosince 1931, R I 1018/31.)
Jde o tytéž strany, jako v čís. sb. 11271. Soud prvé stolice povolil zajišťovací exekuci zabavením provozu biografu A. a jeho vnucenou správou. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Na kinematografické podniky může, hledíc k ustanovení § 9 min. nař. z 18. září 1912 čís. 191 ř. zák. a § 24 živn. ř. vedena býti exekuce jen vnucenou správou, nikoliv také vnuceným propachtováním, a zahajuje se exekuce ta zabavením nároku (Neumannův komentář k ex. ř., III. vydání, str. 1062, rozh. nejv. s. čís. 5421 a 7151 sb. Gl. U. nový sled). Soud povolující exekuci ovšem povolí jen zabavení a vydá zákaz uvedený v § 331 ex. ř., by se dlužník zdržel jakéhokoliv nakládání právem, kdežto rozhodnutí o způsobu zpeněžení jest vyhraženo exekučnímu soudu, po slyšení dlužníka a všech věřitelů, v jichž prospěch se zabavení stalo. Podnik kinematografický má býti provozován osobně a nejvýše jest přípustné ustanoviti zástupce (obchodvedoucího) s úředním schválením; získala-li licenci osoba právnická, nemohla by oprávnění jí udělené vykonávati jinak než zástupcem, i tu však zůstává majitelem licence podnikatel. Podle § 54 čís. 3 ex. ř. jest povinností vymáhajícího věřitele, by v exekučním návrhu učinil všechny údaje, které podle povahy případu jsou v zájmu vedení exekuce důležité pro nastávající rozhodnutí soudu povolujícího exekuci nebo soudu exekučního. Poněvadž exekuce zabavením kinematografické živnosti mohla by býti povolena jen, je-li jejím majitelem strana povinná (srov. § 9 ex. ř.), mělo býti v návrhu uvedeno, zda má licenci strana povinná, či někdo jiný (stěžovatel tvrdí, že majitelem licence biografu A. jest spolek L. a že tento spolek jest v katastru licencí zemského úřadu jako majitel licence zapsán), pokud se týče zda jest strana povinná jen zástupcem (obchodvedoucím) majitele licence. V případě posléze uvedeném mohla by exekuce proti němu býti vedena jen na majetková práva, která proň vyplývají ze služební smlouvy s majitelem licence, t. j. na nároky na odměnu za práce a výlohy konané ve funkci zástupce majitele licence. Ježto návrh exekuční nepodává v tom směru potřebné objasnění a hledíc k ustanovení § 55 druhý odstavec ex. ř. jest zjišťování rozhodných okolností skutkových před povolením exekuce nepřípustné, nezbylo než exekuční návrh zamítnouti. Nelze tvrditi, že otázka shora uvedená jest pro povolení exekuce vedlejší, neboť jest mí-ti na paměti nař. min. vnitra z 18. září 1912 čís. 191 ř. zák., § 5/2 a § 9/2, takže musí býti již při povolení exekuce z návrhu zřejmo, zda jest dlužník majitelem licence či jen jeho zástupcem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Dovolací rekurentka sama v dovolacím rekursu uvádí, že její zajišťovací exekuce směřovala proti povinnému jako majiteli biografu a že nebylo nic jiného navrženo, než »zabavení jeho živnosti, nikterak licence, t. j. provozu biografu A.« Dovolací rekurentka tudíž sama přiznává, že nemínila navrhnouti zabavení kinematografického podniku (podniku provozování veřejných představení pomocí kinematografu), jehož majitelem může býti jen ten, komu bylo uděleno oprávnění k provozu podle § 1 min. nař. ze dne 18 září 1912, čís. 191 ř. zák. Ale při nejmenším nebylo jasno již z exekučního návrhu, zda návrhem má býti postiženo právo povinného jako majitele podniku a licence, či jeho právo jako pouhého zástupce majitele. Není potřebí zabývati se tím, zda oprávnění zástupcovo z případné smlouvy služební nebo z jiné smlouvy o zastoupení s majitelem biografu jest přenosné a zda by mohlo býti předmětem exekuce, neboť návrh exekuční nemá údaje předepsané v § 54 čís. 3. ex. ř. Tento § předpisuje, by návrh označoval kromě exekučních prostředků ony části majetku, na něž má býti vedena exekuce, dále místo, kde části ty jsou, a konečně co podle povahy případu jest důležito pro nařízení, jež soud povolující nebo exekuční má vydati pro vedení exekuce. Při vedení exekuce na výnos kinematografického podniku zabavením a vnucenou správou jest potřebí uvésti v návrhu, zda podnik patří povinnému jako licenciátu, či zda povinný jest jen zástupcem, což bývá velmi častým zjevem. Toho jest potřebí proto, že exekuční soud musí přesně věděti, zda předmětem jest sám podnik licenciáta, či jen nárok jeho zástupce, a jaké právo tohoto zástupce má býti exekucí postiženo. Soud exekuci povolující potřebuje tyto údaje proto, by mohl posouditi nejen zabavitelnost práva, nýbrž i také vhodnost navržených exekučních prostředků. Při nejasnosti návrhu, jako jest v souzeném případě, kde bylo navrženo »zabavení živnosti, t. j. provozu biografu vzniká pochybnost, jaké oprávnění povinného má býti exekucí postiženo, jak si bude exekuční soud musiti počínati a co bude předmětem zabavení a vnucené správy, zda sám podnik s licencí, či práva zástupcova a jaká. Slovo »živnost« použité v návrhu a slovo, které mělo ono slovo vysvětlili dodatkem »t. j. provoz«, jež však spíše význam slova zatemnilo a znejasnilo, vzbuzují právě pochybnost, zda se míní oprávnění majitele licence, či oprávnění jeho zástupce. Vysvětlení tu nepodává ani to, že stěžovatelka označila povinného jako majitele biografu, protože tímto označením se může míniti obojí a sama stěžovatelka mu rozumí tak, že jde o oprávnění zástupcovo, ale navrhuje přesto vnucenou správu provozu biografu a zdá se tím naznačovati exekuci, již má na mysli § 9 ministerského nařízení ze dne 18. září 1912 čís. 191 ř. zák. proti majiteli licence, ježto sama blíže neuvádí, jaká práva má povinný jako zástupce a jaká tedy vlastně práva chce exekucí postihnouti. Proto rekursní soud právem zamítl exekuční návrh jako nedostatečný podle § 54 čís. 3 ex. ř.

Citace:

č. 11274. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 663-664.