Čís. 11050.

Byla-li nájemní smlouva sjednána na určitou dobu s nájemným předem a pevně jednotně určeným jest, i když žalováno o zaplacení prvé čtvrtletní splátky nájemného, pro věcnou příslušnost soudu (§ 55 j. n.) rozhodným celkové nájemné.
(Rozh. ze dne 2. října 1931, R I 765/31.) Žalobce pronajal žalovaným místnost za 20000 Kč ročně, splatných čtvrtletně. Žalobu o zaplacení prvé splátky 5000 Kč zadal žalobce na okresním soudě. Žalovaní vznesli námitku věcné nepříslušnosti, tvrdíce, že jde o úhrnnou pohledávku, že zažalovaná splátka jest jen její částí a že proto jest podle § 55 j. n. příslušným krajský soud. Soud prvé stolice vyhověl námitce věcné nepříslušnosti a odmítl žalobu. Rekursní soud námitku zamítl. Důvody: S názorem žalovaných nelze souhlasiti. Úhrnná činže 20000 Kč není pohledávkou, jež tu již byla při počátku nájemní smlouvy, nýbrž jednotlivé splátky povstávají teprve tím, že jest vzájemně plněno, totiž že jest dáván předmět nájmu k používání. Teprve, je-li předmět nájmu při počátku čtvrtletí, v němž jest činžovní splátka splatná, poskytnut k používání, vzniká žalobcův nárok na zaplacení činžovní splátky. Jsou tudíž jednotlivé splátky samostatnými pohledávkami a ježto splátka nepřevyšuje 5000 Kč, jest příslušným okresní soud.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle žalobního přednesu jde o první čtvrtletní splátku na roční nájemné 20000 Kč, za něž žalobkyně pronajala žalovaným své místnosti na jeden rok. Základem pohledávky není tudíž nájemní smlouva, sjednaná na neurčitou dobu a vypověditelná v určitých výpovědních lhůtách, při níž nárok na nájemné za určitou dobu jest závislý na občasném obnovení a na dalším trvání nájemního poměru po tuto dobu, nýbrž základem pohledávky jest tu jednotná nájemní smlouva, sjednaná na určitou předem stanovenou — jednoroční — dobu s nájemným taktéž předem a pevně určeným jednotně na 20000 Kč za celou tuto nájemní dobu. jest proto pro určení příslušnosti podle § 55 j. n. rozhodná celá částka 20000 Kč jako nájemné za celou smluvní dobu a nesejde na tom, že je splatná ve lhůtách, které by o sobě neodůvodňovaly příslušnost sborového soudu, nýbrž jen soudu okresního.

Citace:

č. 11050. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 277-278.