Čís. 11256.

Zákon ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931, na ochranu osob oprávněných požadovati výživu, výchovu nebo zaopatření.
Prozatímní opatření podle § 5 zák. předpokládá, by navrhovatel buď již dříve neb aspoň současně s návrhem zakročil na soudě o určení nároku na výživu po případě na výchovu nebo zaopatření neb na plnění z něho vyplývající.
(Rozh. ze dne 17. prosince 1931, R I 976/31).
Soud prvé stolice povolil prozatímní opatření k zajištění výživného po rozumu § 5 zákona ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931. Rekursní soud odmítl návrh na povolení prozatímního opatření pro nepříslušnost dovolaného soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde o povolení zatímního opatření k zajištění výživného po rozumu § 5 zákona ze dne 16. prosince 1930 čís. 4 sb. z. a n. z roku 1931. Podle tohoto ustanovení může žádati o zatímní opatření podle §§ 379 a násl. ex. ř. k zajištění výživného ten, kdo se domáhá na soudě stanovení nároku na výživu, výchovu nebo zaopatření, pokud se týče plnění z něho vyplývajícího. Ze slov »kdo se domáhá« plyne, jest zřejmo, že jest předpokladem návrhu na zatímné opatření podle uvedeného místa zákona, by navrhovatel zakročil buď již dříve nebo aspoň současně s návrhem na soudě o určení nároku na výživu po případě na výchovu nebo zaopatření neb na plnění z něho vyplývající. V projednávaném případě navrhovatelka v době podání návrhu ještě o stanovení nároku na výživu nezakročila a uvedený předpoklad u jejího návrhu na zatímné opatření není splněn. Následkem toho, aniž bylo třeba řešiti otázku příslušnosti soudu, bylo návrh zamítnouti a odmítnuv jej, byť i z jiného důvodu, pro nepříslušnost dovolaného soudu, rekursní soud nepochybil.

Citace:

č. 11256. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 635-636.