Čís. 7640.

Byla-li s pronájmem hostinských místnosti propachtována také hostinská koncese, nemovitost byla pak prodána, stal se nabyvatel její sice pronajímatelem, avšak obmezení uložená zákonem původnímu pronajímateli přešla i na něho. V pachtovním poměru ohledně koncese zůstal původní smluvník nadále propachtovatelem a nebyl oprávněn předsevzíti jednání, jimiž mohl býti pachtýř zbaven ochrany jako pachtýř živnosti. Vzdal-li se propachtovatel koncese proto, by mohla býti udělena třetí osobě, aniž učinil něco k ochraně práv pachtýřových, jest práv pachtýři náhradou škody, jež mu vznikla tím, že koncese byla udělena třetí osobě, jež neohlásila dosavadního pachtýře jako pachtýře, takže mu byl znemožněn další provoz živnosti, čímž byl zbaven i užívání hostinských místností.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1927, Rv I 1002/27.)
Žalobce zpachtoval roku 1921 od žalovaného hostinské místnosti v jeho hotelu, jakož i hostinskou koncesi. Žalovaný ohlásil u okresní politické správy žalobce jako pachtýře. Roku 1923 prodal žalovaný hotel Josefu B-ovi a zažádal společně s Josefem B-em u okresní politické — Čís. 7640 —
2063
správy o udělení hostinské koncese Josefu B-ovi a prohlásil, že se své hostinské koncese ihned vzdá, jakmile bude udělena koncese Josefu B-ovi. Žalovaný se skutečně koncese vzdal, načež byl žalobci zakázán další výkon hostinské živnosti a byly mu hostinské místnosti zavřeny. Žalobci byla tím způsobena škoda, jejíž náhrady se domáhal na žalovaném. Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Věc byla po právní stránce správně posouzena. Dovolatel nebyl oprávněn po dobu pachtu hostinské koncese na základě smlouvy ze dne 6. července 1921 nakládati koncesí, pokud z toho vzešla škoda žalobci jako pachtéři. Zjištěno bylo, že s pronájmem hostinských místností žalobci propachtována mu byla také hostinská koncese. Obé bylo sloučeno nerozlučně, podle zákona o ochraně nájemců byl obojí poměr sjednán na neurčitou dobu a mohl býti rozvázán výpovědí jen se svolením soudu (§§ 1, 2 a 7 zák. o ochr. náj.). Prodej nemovitosti neměl právního významu pro tento poměr. Co do hostinských místností stal se nabyvatel hotelu pronajímatelem na místě žalovaného, ale omezení uložená zákonem původnímu pronajímateli přešla i na něho, takže na právech žalobce jako nájemce se tím nic nezměnilo. To platilo i o pachtovním poměru co do koncese. Po této stránce zůstal žalovaný propachtovatelem, ač již nebyl vlastníkem hostinských místností, t. j. jich pronajímatelem, ale zůstal nositelem závazků odpovídajících právům, vyplývajícím pro pachtéře koncese podle § 7 zák. o ochr. náj. z tohoto zákona. Nebyl proto oprávněn předsevzíti jednání, jimiž mohl žalobce býti zbaven ochrany jako pachtéř živnosti. Žalovaný vzdal se koncese proto, by mohla býti udělena třetí osobě (nynějšímu pronajímateli hostinských místností), aniž při tom učinil něco k ochraně práv pachtéřových. Následkem tohoto vzdání se koncese bylo, že byla udělena třetí osobě, jež neohlásila žalobce jako pachtéře, a že žalobci byl tím znemožněn další provoz živnosti, čímž byl zbaven i užívání hostinských místností. Vzdáním se koncese ve prospěch třetí osoby porušil žalovaný zákonnou povinnost uloženou mu jako propachtovateli živnostenské koncese zákonem o ochraně nájemců, a nelze proto mluviti o výkonu jeho práva, aniž je třeba uvažovati o splnění podmínek § 1295 druhé věty obč. zák. Na vývody dovolatelovy lze odpověděti, že žalovanému nebylo bráněno prodati dům, což vyplývá z předchozích důvodů, že však nebyl oprávněn vzdáti se koncese, aniž byl před tím zajistil právo dalšího jejího provozu žalobcem jako pachtéřem. Nezáleží na tom, jakého názoru byl nabyvatel hostince B. co do trvání pachtu. Má-li žalovaný za to, že B. byl povinen ohlásiti žalobce jako pachtéře, nechť ho k tomu přiměje nebo nechť se na něm hojí, žalobci však nezbylo, než žádati náhradu od žalovaného, s nímž byl ve smluvním poměru co do koncese. Pokud jde o důsledek zákona o ochraně nájemců, nelze přihlédnouti ani k tvrzené — Čís. 7641 —
2064
nemožnosti prodeje pronajatých domů. Nezáleží na tom, že žalobce neplatil žalovanému pachtovné, ježto bylo pojato do nájemného z najatých místností, jež žalobce odváděl po prodeji domu B-ovi. Záleželo na žalovaném, by se o to s B-em dohodl podle potřeby i před prodejem hostince.

Citace:

č. 7640. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 762-764.