Čís. 7586.

Dopravní řád železniční.
Rozdíl mezi slevou na normálním dovozném kartováním a návratkem. Při slevě kartováním je třeba reklamace, při slevě návratkem je třeba žádosti.
Byla-li zásilka podána do pohraniční stanice a z ní podána novým nákladním listem do ciziny, lze použiti vývozního nebo výjimečného vývozního tarifu kartováním jenom tehdy, byla-li zásilka z pohraniční stanice k další přepravě do ciziny podána do 24 hodin od uplynutí dne, kdy zboží došlo.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1927, Rv I 339/27.)
Žalobu proti dráze o zaplacení 808 Kč, o něž prý bylo při dopravě zboží do ciziny na dovozném vybráno více, než mělo býti předepsáno a vybráno, ježto nebyla poskytnuta sleva, procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Slevy na normálním dovozném poskytují železnice dvojím způsobem, t. zv. kartováním nebo t. zv. návratkem. Kartováním poskytují se slevy přímo tím způsobem, že dráha již při předepsání a vybrání dovozného — Čís. 7587 —
1950
předepíše a vybere snížený poplatek. Pokládá-li se strana za zkrácenu a soudí, že se stala chyba při počítání dovozného nebo při použití tarifu, přísluší jí podle §§ 70 a 71 žel. dopr. ř. právo reklamovati nesprávnost u železnice a žádati, by jí bylo vráceno, oč více bylo vybráno. Při poskytování slev návratkem předpisuje a vybírá dráha sice normální dovozné, ale vrátí straně na její žádost rozdíl dovozného. Poskytnutí slevy jest vázáno podmínkou podání takové žádosti, pro niž platí zvláštní tarifní předpisy. Pro slevu poskytovanou návratkem pří vývozních tarifech ustanovuje železniční nákladní tarif díl 1. oddělení В pod oddílem 4. b), že žádost musí býti podána do jednoho roku a musí býti doložena nákladními listy po případě jejich duplikáty o přepravě do pohraniční stanice a z pohraniční stanice do ciziny. V souzeném případě tvrdí žalující firma, že bylo od ní vybráno více, než mělo býti vybráno, že rozdíl byl reklamován a že reklamaci nebylo vyhověno. Právním důvodem žaloby jest tedy, že nebyla poskytnuta sleva, zaručená výjimečným vývozním tarifem kartováním, že bylo předepsáno a vybráno na dovozném více, než mělo býti předepsáno a vybráno. Podle § 70 žel. dopr. ř. požaduje žalobkyně, by jí byl vrácen rozdíl, poněvadž se stala chyba při použití tarifů. Přiznání výjimečného vývozního tarifu návratkem, jež jest vázáno podmínkou, že byla mimosoudně včas podána řádně doložená žádost o vrácení rozdílu v dovozném, není předmětem žaloby. Nižší soudy nepotřebovaly a neměly se jím obírati, tím méně může o něm jednati soud odvolací. Osud žaloby závisí tudíž výhradně na rozhodnutí, zda mohlo býti užito výjimečného vývozního tarifu kartováním, t. j. ihned při předepsání a vybrání dovozného. Rozhodnutí toto, jež, jsouc výkladem tarifu, jest rozhodnutím ryze právním a přísluší proto výhradně soudu, nemůže býti pochybné. Podle všech tarifními znalci uvedených předpisů může při vývozu v případech, kde zásilka jest podána do pohraniční stanice a z ní se podá novým nákladním listem do ciziny, býti použito vývozního nebo výjimečného vývozního tarifu kartováním jenom tehdy, když zásilka byla z pohraniční stanice k další přepravě do ciziny podána do 24 hodin od uplynutí dne, kdy zboží došlo. V případě, o nějž v dovolacím řízení již jedině jde, není sporu o tom, že zásilka došla do Děčína 2. října 1922, novým nákladním listem do Německa byla však podána teprve 14. října 1922. Zamítavý rozsudek procesního soudu musil býti proto obnoven.

Citace:

č. 7586. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 649-650.